WebArchiv - archiv českého webu

Církevní pouť ve Lnářích

Ve Lnářích na Strakonicku žije podle posledních údajů Českého statistického úřadu 708 obyvatel, což představuje téměř stejný počet lidí, kteří se v této obci k 1. srpnu 1920 přihlásili k nově založené Církvi československé (husitské). Ve Lnářích v té době žilo 1055 obyvatel, k naší církvi se tak zde přihlásily celé dvě třetiny obce. Zásluhu na tom měl zejména farář CČS(H) Adolf Arnošt, který poté co v červnu 1920 „bez groše“ opustil zdi kláštera bosých augustiniánů, pracoval pro dílo nové církve v celém širokém kraji. Více o jeho osobě i vývoji náboženské obce CČS(H) ve Lnářích se můžou zájemci dočíst v knize „Lnáře 1318–2018. Kapitoly z historie“, kterou při příležitosti 700 výročí od první písemné zmínky obec vydala. Dnes se k CČS(H) ve Lnářích hlásí početně menší společenství věřících, přesto, nebo možná právě proto, se Plzeňská diecéze CČSH společně s Ústředním archivem a muzeem CČSH a místními věřícími v čele s Ing. Josefem Honzem, CSc. ze Zahorčic rozhodla uspořádat ve Lnářích církevní pouť. Již v sobotu 26. května 2018 se bratr archivář Martin Jindra zúčastnil představení výše zmiňované publikace o historii obce Lnáře, do které přispěl jednou z kapitol. V neděli 27. května 2018 oslavy pokračovaly přednáškou a bohoslužbami v zámecké kapli sv. Josefa. V přednášce, které naslouchali i věřící z Mirovic a Příbrami, se bratr archivář věnoval církevnímu dění ve Lnářích od prvních českých bohoslužeb v červnu 1920, při kterých Adolfu Arnoštovi asistoval Emil Dlouhý-Pokorný. O zdařilých počátcích Arnošt svému spolubratrovi později referoval: „Dobré símě jsi zde zasel, vzešlo a roste. Dvě třetiny mám jich v Československé církvi… Hlásí se pořád noví. Lid přichází z celého okolí. A z ohniska Lnář počíná to i u sousedů hořet.“ Po asi půlhodinové přednášce bratr Filip Štojdl odsloužil ve spolupráci s místním administrujícím duchovním Ivanem Jirovským bohoslužby. Po nich jsme se společně vydali na hřbitov, kde se nachází hrob faráře Adolfa Arnošta a jeho ženy. Je radostné vědět, že péči o toto památné místo si vzala za své Plzeňská diecéze CČS(H) společně s bratrem Honzem. V čele průvodu nesly střídavě děti z Příbrami historický prapor. Poutníci od zámku prošli novodobou poutí se stánky a kolotoči. Údiv na tvářích některých účastníků pouťových atrakcí i „světských – světem jdoucích“ byl dostatečně výmluvný. Na některé tradiční formy zbožnosti jsme už zkrátka trochu pozapomněli. Na hřbitov, který obklopuje kostel sv. Mikuláše, jenž se v červnu 1920 stal vůbec prvním bohoslužebným místem v celém Plzeňském kraji, kde CČS(H) začala pravidelně sloužit bohoslužby, jsme vstupovali za zpěvu písně „Každý den Pán mi sílu dává“. Mám dobré tušení, že Kristus byl v tento den uprostřed nás… Martin Jindra

Galerie je dočasně nedostupná, podívejte se prosím později.




Diakonie a misie CČSH        Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus