WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

11. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

13. září
Seminář Poslání CČSH v současné společnosti

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Nu 21,7-9 Kříž znamením oběti, smíření a života

Kázání u příležitosti 15. výročí Sboru Kristova kříže v Plzni – září 2009 Ko 1,19-23; J 3,13-17

Sestry a bratři,
         setkáváme se při slavnosti sboru Kristova kříže v Plzni. Slavíme 15 let od otevření tohoto novodobého husitského kostela. Není to zas až tak dlouhá doba jeho trvání ve srovnání s jinými chrámy, které mají za sebou již velmi dlouhou historii. Měl jsem možnost zde před těmi 15 lety být a účastnit se slavnosti otevření. Přijel jsem s velkou zvědavostí. Když se po roce 1989 začaly opět stavět nové kostely a kaple i v naší zemi, v naší církvi přece jen tolik nových staveb v tomto posledním období nevzniklo. Máme historické kostely nebo sbory z období první republiky. Byl jsem nesmírně zvědavý, jak tento chrám bude vypadat. Ačkoliv mám vztah ke starým historickým stavbám, přece jen nový sbor vyjadřuje naši přítomnou víru. Tehdy byl tento sbor úplně nový. Za tu dobu patnácti let se mnohé v tomto sboru již konalo. Prožívali jste zde před Bohem události radostné i smutnější. K těm smutným patří, že sestra farářka Šárka Matyášová, která tento sbor budovala, již odešla z této časnosti. Tento sbor jako mnohé další je místem setkávání sester a bratří kolem Božího slova a svátostného stolu.
Můžeme si položit otázku, proč právě má takový název, jaký má? Nebylo by vhodnější dát této novodobé stavbě nějaký jiný, „modernější“ název? Proč právě kříž? Co pro nás vlastně kříž znamená? Co si pod tímto symbolem představujeme? 
Chtěl bych vám předat z Písma tři pohledy na kříž. Tím prvním pohledem je, že kříž je znamením oběti Ježíše Krista. Tím druhým, že kříž je znamením smíření. A třetím, že kříž je znamením života.
         Existují různé kříže, nejrůznější magická znamení. Ale tento sbor má zřetelně ve svém názvu vyjádřeno, o jaký kříž se jedná. Je to Kristův kříž. Naše slavnost se koná v časové blízkosti pro nás méně známého svátku 14. září. Nazývá se tradičně svátek Povýšení svatého kříže. Dne 13. září roku 335 byl na Golgotě v Jeruzalémě posvěcen Konstantinův chrám Božího hrobu. Jeho součástí je i místo se skalou, kde byl podle tradice Ježíš ukřižován. Den po té, tedy 14. září roku 335 byl vztyčen již dříve císařovnou Helenou nalezený údajně Ježíšův kříž, aby jej věřící mohli uctívat. První křesťanský kostel, který se nazýval chrám sv. Kříže (bazilika Martyrion) byl tedy vystavěn již v první polovině 4. století a nachází se v Jeruzalémě. Na místě, kde stál podle starobylé tradice Kristův kříž - někteří z vás tam možná byli – se dnes tísní davy poutníků z celého světa. Každý se chce přiblížit k tomu místu, kde je skála – dnes pod sklem – na které byl vztyčen Kristův kříž. Je to jistě silný zážitek - být tak blízko míst, kde Ježíš na kříži trpěl a umíral. Ale důležité je, že slovo o kříži, o jeho smyslu máme přijmout s vírou. Ježíš zemřel na kříži za naše viny. To znamená, že je tento symbol spojen s jedinečnou obětí, která se stala na konkrétním místě, ale platí pro všechna místa – i pro toto místo. Došlo k ní sice v konkrétním čase, ale platí jednou provždy (Žd 10,10) – tedy i pro nás v tento den a v tuto chvíli.
         Kříž je znamením smíření. To je druhý pohled na tento křesťanský symbol. – Zúčastnil jsem se v tomto týdnu ekumenického setkání na Veliši u Jičína. V místech u Jičína se v minulosti odehrály dvě události svědčící o lidské nenávisti. Vzbouřeným davem byl zabit jezuita Burnatius. Také tam došlo jindy k zabití evangelíka kvůli jeho víře. Na těchto místech, která jsou poznamenána touto smutnou a nepřátelskou minulostí, byl vztyčen kamenný kříž – „smírčí kříž“. Je to iniciativa křesťanů katolických, evangelických i husitských. Věřící se setkávají u tohoto kříže ke společným modlitbám v touze, aby docházelo k hojení ran minulosti, aby docházelo ke smíření a odpuštění mezi lidmi. Vždyť je v Písmu svatém řečeno: „…aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest jak na zemi, tak v nebesích – protože smíření přinesla jeho oběť na kříži“ (Ko 1,20). My toto smíření nezakoušíme v plnosti. Přesto každým i drobným smířením se dotýkáme budoucnosti a věčnosti. Naše přítomnost, to jsou stálé konflikty, ale budoucnost, Boží budoucnost, to je smíření. On zemřel, abychom my lidé se mohli smířit. Zemřel za všechny (2 K 5,15). Nejen za mě, ale i za toho druhého, který mně není zrovna moc sympatický. Chce nás lidi smiřovat, sbližovat a trpí naším rozdělením. Pohled na Kristův kříž nám má dát sílu překonávat nepřátelství, kterého je tolik mezi lidmi, mezi národy, mezi církvemi.
         A ještě jedno důležité poselství toto znamení pro nás křesťany vyjadřuje. Znamená život. Dívat se na kříž není nic příjemného. Umělci vyjadřovali velmi názorně utrpení, bolest a smrt Ježíše na kříži. Jak bezvládně visí dolů jeho tělo. Prostý dřevěný kříž v našich sborech je bez zobrazení Krista. Tím je znázorněno, že Kristus na kříži nezůstal. Nebyl jen sňat a uložen do hrobu, ale on byl vzkříšen a je živý. „Zemřel sice na kříži v slabosti, ale z Boží moci je živ“ (2 Ko 13,4). Nevyznáváme poraženého Krista, ale vítězného, vyvýšeného.
Sestry a bratři, chceme dnes poděkovat Bohu za tento sbor, jehož jméno nám trvale připomíná, že nás Kristus svým křížem vykoupil. Svým názvem nás vybízí ke smíření. Svým názvem nám dává naději nového života z něho a v něm. Pohled víry vidí v kříži strom života a nový Bohem darovaný život. Tento život přijímáme, kdykoliv je rozdělován svátostný chléb a přijímáme z kalicha jako bratři a sestry. Amen.



Tomáš Butta, patriarcha

Helena Bastlová publikováno: 22.09.2009 01:07 zobrazeno: 2555x