WebArchiv - archiv českého webu
Hus 2015 Setkání mládeže Na půl Metodické materiály - Mistr Jan Hus

Druhá neděle po Velikonocích


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH


Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Ř 13,11-14a Den Kristův se přibližuje - adventní kázán - prosinec 2010

Sestry a bratři,

            adventní doba je časem, kdy se obnovuje naše očekávání příchodu Ježíše Krista. Ale nejenom toho malého Ježíška - Betlémského dítěte, nýbrž vyhlížíme příchod Pána, který přijde v moci a slávě. Ve staré latinské antifoně ze 14. století zpíváme: „Ejhle Hospodin přijde … a bude v onen den světlo velké.“ (Zpěvník CČSH, píseň č. 203). Přibližuje se světlo, tma ustupuje. Přichází den, neboť noc netrvá věčně.

            V tomto smyslu mluví také apoštol Pavel ve svém listě Římanům: „Noc pokročila, den se přiblížil.“ Z noci a tmy měli lidé ve starověku nesmírný strach. Právě v noci působili podle jejich představ zlí duchové, démoni a temné síly. Proto tak toužebně očekávali příchod jitra a nový den. Vítali s radostí vycházející slunce. Děti mají vrozený strach ze tmy a noci. Svým pláčem se často dožadují přítomnosti dospělých, kteří jejich strach zaženou. Také dospělý člověk, který nemůže spát, se na noc vůbec netěší, připadá mu nekonečně dlouhá. A my známe noci, kdy nás tíží starosti a zlé myšlenky a pronásledují nás nepříjemné sny. Naše nitro je svíráno úzkostí a my se jí nedokážeme zbavit. Ale ráno s příchodem denního světla všechno končí. Zlé sny a pocity jsou zapomenuty, strach a úzkost opadnou. Apoštol Pavel mluví o noci, kterou vystřídá den, v duchovním smyslu. Žijeme uprostřed duchovní noci a tmy. Tato noc velmi pokročila, ale tím více den Kristův je již blízko. Až Kristus přijde, až se zjeví jeho nepomíjející světlo, pak se celá skutečnost změní. Ve tmě se nám zdá vše kolem nás zcela jiné než za bílého dne. V noci se nám svět jeví cizí, nepřátelský, temná místa nám nahánějí strach. Když je však ve dne svět prozářený sluncem, vše se zdá úplně jiné, vlídné, přátelské. Všechno kolem nás se zcela změnilo. A stejně tak tomu bude, až přijde Hospodinův den. Vše bude prozářeno Božím světlem. Tehdy nastane den, po kterém už nikdy nepřijde noc. V knize Zjevení Janovo o tom čteme: „To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek“ (21,23).

            Ale na tento nový den je třeba se připravit už nyní. Protože vše, co patřilo a patří noci a hříchu, zanikne, jenom to, co patřilo světlu a lásce, zůstane. Apoštol Pavel nám říká: „Odložme skutky tmy.“ Lidé si bohužel více zamilovali tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé (J 3,19). Pavel tyto zlé skutky, skutky tmy konkrétně jmenuje. Jsou to tři dvojice: hýření a opilství, nemravnost a bezuzdnost, svár a závist. Apoštol znal úpadek tehdejší římské společnosti. Právě v noci se konaly průvody k poctě boha Bakcha, při kterých se účastníci opíjeli. (Pohanský bůh Bakchos byl původně bohem úrody a plodnosti a později byl uctíván právě jako bůh vína a nespoutaného veselí.) Dnes také mnoho lidí zahání pitím prázdnotu a problémy svého života. Radost takových lidí je jenom chvilková. Je to jen iluze. Za chvilkovou radostí však může následovat hluboký smutek a životní tragedie. Naproti tomu křesťan se má vyznačovat bdělou a střízlivou myslí. Patří přece světlu, novému dni. Ale věnujme pozornost také tomu, že apoštol jako poslední dvojici zmiňuje svár a závist. Opilství a nemravnost bývají skryty pod pláštěm noci. Ale svár je vidět. Bohužel někdy i věřící lidé sotva opustí kostel, už se v jejich řeči a jednání projevuje svárlivost a závist. Ale máme vědět, že i toto jsou skutky noci a tmy, protože zraňují druhé a urážejí Boží lásku.

            Apoštol Pavel vyzývá: „Oblecme se ve zbroj světla.“ Pro nový den máme obléknout nový šat. Apoštol říká přímo: „Oblecte se v Pána Ježíše Krista.“ Na tomto obraze nám může něco vadit. Není toto obrazné vyjádření příliš povrchní? Často můžeme vidět, že např. politické přesvědčení se stalo a stává pouhým převlekem. Podle okolností je pak možné převlek rychle vyměnit za jiný. Ale Pavlovo obrazné vyjádření nám chce říci něco velmi podstatného. Zbroj a odění světla nejsou z naší přirozenosti a z našeho úsilí. My je můžeme jen přijmout jako Bohem darovanou milost. Obléci Krista znamená přijmout jeho způsob života. Myslet a jednat jako on. Jestliže jsou skutky tmy opilství, bezuzdnost, a svárlivost, pak skutky světla jsou bdělost, věrnost a laskavost. Křesťan má být svým jednáním a způsobem života znamením světla.

            Sestry a bratři, v adventní době jsme vyzýváni abychom přijímali Krista do svých srdcí i navenek a stávali se skutečným světlem pro druhé v tomto světě. „Noc sice pokročila, ale den se již přiblížil. Odstraňme proto skutky tmy a oblecme se ve zbroj světla.“ Amen.



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 10.12.2010 09:59 zobrazeno: 1945x