WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

4. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

5. července
Pouť na Ostravici

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Př 24,14 Zamyšlení o zvonu naděje

     Po zvonu víry, po zvonu lásky, přichází zvon naděje. Tři duchovní dary bývají viděny ve vztahu k minulosti, k přítomnosti a k budoucnosti. Víra se vztahuje k minulému. K událostem, které pro nás Bůh v Kristu v dějinách spásy „jednou provždy“ vykonal. Láska se týká přítomnosti. Boží láska je věčnou přítomností. A naděje se vztahuje k budoucnosti. Naděje vidí již to, co ještě není a co teprve bude.

       Biblický verš ze Starého zákona z knihy Přísloví týkající se naděje, nad kterým se zamýšlíme, zní: „Právě tak poznávej moudrost pro svou duši. Když ji najdeš, máš budoucnost, tvá naděje nebude zmařena“ (Př 24,14). Pro každého je důležité mít budoucnost, mít naději, která nebude zmařena.

      Tuto výpověď je třeba chápat v souvislosti s celou 24. kapitolou knihy Přísloví. Jsou zde zdůrazněny ve spojitosti s nadějí a dobrou budoucností dva předpoklady. Tím prvním předpokladem je nejít cestou zla a zlých. Zlo a jemu propadlí lidé mohou sice své záměry na určitou dobu prosadit a uskutečnit, ale jde jen o krátkodobý a dočasný úspěch. Žádným zlým způsobem svého jednání si člověk budoucnost nezajistí. Proto v této kapitole i na dalších místech knihy Přísloví je řečeno varování: „Nezáviď zlým lidem a nedychti být s nimi (Př 24,1). „Naděje svévolníků přijde vniveč“ (Př 10,28). „Zlý žádnou budoucnost nemá, svévolným zhasne světlo“ (Př 24,20).

     Tím druhým důrazem je, že naději má ten, kdo není pasivní, ale je aktivní, činný. Liknavost, lhostejnost, malá píle znamená podle knihy Přísloví nebrat vážně budoucnost. Naopak viditelným znakem naděje a toho, že počítáme s budoucností je lidská činorodost a aktivita. Přítomnost a budoucnost je zvláštním způsobem provázána. Každý náš čin vykonaný v přítomnosti má svůj význam pro budoucnost. V naší přítomnosti tvoříme a připravujeme budoucnost. Co v přítomnosti zasejeme, to v budoucnosti sklidíme. Ale budoucnost netvoříme jen my lidé svými představami, plány a svým úsilím. Toto si myslet by byla pošetilost a ne „moudrost v duši“, o níž mluví kniha Přísloví. Budoucnost si sami nevytvoříme ani nezajistíme. Budoucnost je v Božích rukou (Ž 31,16), ne v našich. Budoucnost jako zcela novou skutečnost a novou možnost, když už všechny možnosti byly vyčerpány, tvoří Bůh. A zde má prostor právě naděje. Naděje je totiž otevřenost pro počátek nového, poté, co se všechny lidské jistoty zhroutily a všechny plány, představy a vize se rozplynuly a vytratily. Právě v naší době nejistot a krizí je důležitý dar naděje. Možná proto je zvon naděje ze všech tří zvonů největší. Člověk potřebuje velkou a silnou naději. Naděje nás chrání před rezignací. Naděje nám dává sílu obstát i v nepříznivých vnějších okolnostech a složitých situacích. Naděje nás vede k trpělivosti.

       Každý ze tří zvonů zní vlastním zvukem, výrazným hlasem a specifickým tónem. Stejně tak je charakteristická víra, láska a naděje. A přesto zvony vytvářejí souzvuk. Zní společně. Tím je zřejmé, že všechny tři dary v jejich vzájemnosti jsou potřebné pro náš život. To nám, ale i budoucím generacím, budou připomínat také zvony, které se dnes poprvé rozezní na věži Husova sboru v Praze - Vinohradech. 

amateur porn Kostenlose porno asian porn blonde porn pussy videos hard porn



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 14.06.2011 03:44 zobrazeno: 1670x