WebArchiv - archiv českého webu
Hus 2015 Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

Pátá neděle postní (Judica)


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH


Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

L 17,5-7 Společná prosba o dar víry - říjen 2011

Sestry a bratři,

         víra je velmi bohaté téma. Bylo o ní napsáno nepřeberné množství knih. Ale i kdybychom jich přečetli velké množství, tak nám to mnoho nepomůže, nemáme-li s vírou svou vlastní zkušenost. Co je víra? To nám přibližují postavy z Bible, které se vyznačovaly odvážnou důvěrou a spolehnutím na Boha. Souhrn biblických postav víry je zaznamenán v 11. kapitole listu Židům. Současně máme v Bibli příklady slabé víry a nedostatečné důvěry (Mt 17,20; L 8,25) i víry žádné (Dt 9,23; Ž 78,22; Mk 16,13). Víra je chápána jako cesta, neustálý pohyb. Jindy je víra popisována jako vidění, nové vidění skutečnosti, nebo je zdůrazňována její uzdravující moc a síla. 

         O víře můžeme mluvit také jako o přeskočení, přecházení anebo jako o pohnutí s něčím těžkým. Hovořit o víře jako o přeskočení je velmi výstižné. Vždyť v určitou chvíli musíme opustit a ztratit pevný bod pod nohama, abychom se dostali dále. Musíme přeskočit na druhou stranu, odlepit se od země, abychom zdolali překážku, abychom se dostali na druhý břeh. Stejně tak je víra jako přecházení. Nikoli však bezmyšlenkovité a nesmyslné přecházení z místa na místo, přešlapování či točení se v kruhu, nýbrž je to smysluplná cesta s jasným cílem. Musíme opustit jedno místo a ubírat se k místu druhému. A právě v tomto vykročení, přeskočení, přecházení spočívá kritický bod víry. Opustili jsme jedno místo, které nám poskytovalo jistotu, zázemí, ale ještě nejsme u místa druhého. To je kritický bod, kdy nemáme pevnou půdu pod nohama, žádnou jistotu, nic, o co bychom se mohli viditelně opřít a na čem bychom mohli bezpečně spočinout. Ale bez tohoto rizika nejistoty a kroku či skoku do prázdna bychom se nedostali dále.

         O víře velmi často hovořil Ježíš (Mt 8,10; L 18,8) a vyzýval k ní (Mk 11,22; J 14,1). Zvláštní výrok je zaznamenán v Matoušově a Lukášově evangeliu o přemístění hory a o uschnutí či vykořenění stromu (Mt 21,21; L 17,6). V prvním případě se jedná o obraz hory a fíkovník, který uschnul, a ve druhém případě o moruši, která je vykořeněna. Když těmto Ježíšovým výrokům nasloucháme, tak to na nás může působit jako kouzelnický výkon. Kouzelník nechá zmizet pomocí triku nějaké předměty a lidé žasnou nad tím, jak to dokázal. Ale v Ježíšových výrocích nejde o žádné kouzelnické triky či dokonce o praktiky proklínání, ale o obrazy a přirovnání určené pro pochopení skutečností z duchovního života. Víra je jako přeskočení, přecházení, ale také jako pohnutí s něčím těžkým, přemístění něčeho, posun a změna k lepšímu. Hora nám připomíná množství problémů, starostí, překážek, které se nám staví do cesty. V určité chvíli, když se na problémy díváme jen povrchně a z dálky, tak se nám ta hora zdá být docela malá. Říkáme si: "To bych zdolal hladce. S tím bych si snadno poradil. Jak to, že ti, kteří jsou u toho, si s tím neporadí?" Ale jakmile se přiblížíme a dostaneme se blíže, poznáváme, že problémy se kupí, přichází jeden za druhým, hora se zvětšuje před očima. A to je právě kritický bod naší víry. Takovou horu těžkostí, komplikací a problémů nelze odstranit hned, rychle a najednou. Vyžaduje to velmi odolnou a trpělivou víru, neboť se s náročnými úkoly a tíživými starostmi můžeme vypořádávat jen po částech. Podobně jako hora, je i strom v těchto Ježíšových výrocích obrazem něčeho negativního. Moruše je strom, který má pevné kořeny. Často kořeny mají kladný význam, ale zde jsou vyjádřením nezdolnosti zla. Zlo a špatnost jsou zakořeněny hluboce ve světě i v srdci člověka. Nelze je jednoduchým způsobem odstranit. Lidé se mohou snažit zlo překonat, jako když trhají nežádoucí rostliny. Ale pokud tam zůstanou kořeny, jsou to jen vnější kosmetické úpravy a vylepšení, které nejde do hloubky. Za čas se zlo jiným způsobem někde znovu projeví a vyroste, protože kořeny zůstávají. Nejsou vidět a jsou odolné. A to je kritická situace, kdy hory problémů kolem nás jsou nad naše možnosti, kdy kořeny zlého působení prorůstají vše a ovlivňují všechny dobře míněné úmysly a snažení. V takové chvíli je naše víra velmi slabá a nedostatečná.

         Takovou situaci prožívali učedníci, když se události neodvíjely podle jejich představ. Obrátili se na svého Mistra a Pána slovy: "Pane, dej nám více víry." Je to modlitba. Je to prosba, aby Ježíš vzbudil jejich víru, posílil jejich důvěru a pomohl jim překonat jejich nejistotu. Obracejí se správným směrem, neboť jen Ježíš nám může dát, posílit a upevnit naši skutečnou víru. Ježíš je zdrojem pravé a plné důvěry.

         Učedníci Ježíše prosí o víru. Prosí o to, co je podstatné v životě člověka - od dětství až do posledních chvil. Žít vírou je nesmírné obdarování. Víru právem zdůraznila reformace. Ale jde o víru, která neprodukuje jen listí jako neplodný fíkovník, ale i plody, to je lásku (Ga  5,6).

         Významné je, že se jedná o společnou prosbu o víru "Dej nám..."  Jistě jsou důležité i osobní prosby, aby nás Bůh obdaroval hlubší vírou. Ale zde se jedná o společné posílení ve víře. Je to prosba o dar víry pro společenství. Při společných bohoslužbách a setkáních křesťanů si můžeme uvědomovat nedostatek své vlastní víry. Prosba, aby nám Bůh dal více víry, se proto týká také nás. A nebo jsme se svou vírou spokojeni? Je dostatečně hluboká? Je dostatečně odolná a pevná? Můžeme si myslet, že máme víry dostatek, máme jistotu, máme pevné přesvědčení, ale až do chvíle, než musíme udělat krok do neznáma a nejistoty. Platí obojí: "Věřím i pomoz mé nedověře" (Mk 9,24)  Sestry a bratři, jsme spojeni s generacemi věřících před námi i mezi sebou navzájem pevnou, spolehlivou a osvědčenou vírou v našeho Pána Ježíše Krista ukřižovaného za nás i vzkříšeného a živého. Ale jsme spojeni navzájem i ve víře, která je slabá, která prochází otřesy a zkouškami, která znovu a znovu hledá jistotu, která potřebuje stálou obnovu a posilu. Proto i my se dnes společně obracíme k Ježíši s prosbou: "Pane, dej nám více víry." Amen.



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 18.10.2011 01:20 zobrazeno: 1625x