WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

Šestá neděle po Velikonocích


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

9. června
Noc kostelů

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Svoboda jako samostatné rozhodování a služba druhým

Zamyšlení k 28. říjnu při Pouti na Říp 2011

        Základem našich úvah o svobodě je verš z listu apoštola Pavla Galatským: „Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří. Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým“ (5,13).

         V listě apoštola Pavla Galatským jsou dvě důležitá témata – víra a svoboda. Víra a svoboda patří k sobě. Věřící člověk je svobodným. „Kde je Duch Páně, tam je svoboda“ (2 K 3,17). Pavel tuto svobodu víry zdůrazňuje právě v listě Galatským. Věřící v Krista je svobodný od židovského Zákona a jeho rituálních předpisů (Ga 3,24-25). Je svoboden i od pohanských bohů (Ga 4,8) a od vesmírných mocností, které ovlivňují lidský osud (Ga 4,3).

         „Vy jste byli povoláni ke svobodě,“ říká Pavel. Věřící jsou povoláni ke svobodě v Kristu. Ale každý člověk je volán ke svobodě. Bůh člověka volá ke svobodě, ke svobodnému a důstojnému životu. Svoboda je vzácná hodnota, která patří k našemu lidství. Nesvoboda znamená podléhat autoritě, která za nás rozhoduje. Někdo jiný za nás určuje, co si máme myslet, co máme říkat a co máme dělat. Nesvobodní lidé jsou na druhých závislými. Nesvobodný, zotročený a ponížený člověk nemá plnou hodnotu svého lidství. Je jen levnou pracovní silou, člověkem nižší kategorie. Apoštol Pavel dobře věděl ve své době, co je to otroctví, když používal ve svém dopise výrazy jako „otrok“ (Ga 3,18), „otrokyně“ (Ga 4,31), „otrocké jho“ (Ga 5,1).

         I když člověk touží po svobodě a usiluje o ni, je z Bible zřejmé, že pravá svoboda je darována. Je darem Božím. Bůh osvobodil izraelský lid z egyptského otroctví (Ex 20,2). Ježíš Kristus daroval skutečnou svobodu křesťanům (J 8,36). V listě Galatským upozorňuje Pavel: „Tu svobodu nám vydobyl Kristus. Stůjte proto pevně a nedejte si na sebe znovu vložit otrocké jho“ (5,1). Člověk musí tuto svobodu umět přijmout a dokázat s ní správně nakládat.

       „Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe,“ upozorňuje Pavel. Existuje fascinace svobodou. Čím člověk zakouší větší sevřenost a útisk ze strany nějaké cizí autority, například přísnou výchovu, omezování osobní svobody či přímo tyranii, tím více touží po svobodě. A když se taková příležitost naskytne, pak svobodu hltá plnými doušky. Vše zakázané, odpírané a nepoznané náhle touží poznávat a své já plně rozvinout. Zejména v pubertě a nebo v krizi středního věku se může člověk vzbouřit a dát průchod neodolatelnému nutkání po svobodě. Jestliže je svoboda postavena jako absolutní hodnota na první místo v životě člověka a to bez Boha a bez Krista, pak se může paradoxně stát, že se člověk dostane do nových závislostí a do nové nesvobody.

      V životě společnosti hraje svoboda velkou roli. Významná je politická svoboda, je-li spojena s demokratickými a humanitními zásadami. To si uvědomujeme v den státního svátku. Politická a občanská svoboda není nic samozřejmého. Existuje totiž stálé nebezpečí, že se prosadí síly, které svobodu chtějí nahradit jinou formou nesvobody. S politickou svobodou souvisí svoboda projevu. Nedávno jsem slyšel názor vizuálního umělce Jiřího Davida, který se vyjádřil ke svobodě projevu takto: „Můžeme svobodně mluvit, můžeme říkat, co chceme, ale je otázka, zda to slovo má ještě nějaký smysl…“ Také náboženská svoboda je od dob osvícenství velkou hodnotou. Ale obsahuje v sobě úskalí, že se člověk osvobodí od náboženství a náboženské víry jako takové. 

         Apoštol Pavel byl aktivista za duchovní svobodu. Ukazuje i nám, jak pravou svobodu vyžít a naplnit. „Nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým.“ Svoboda znamená dobrovolné jednání ve prospěch druhých. K dobru nelze nikoho přinutit. To je vnitřní záležitost dobré vůle, pravé duchovní svobody našeho srdce, které není ovládáno nízkými žádostmi a pohnutkami, ale Kristovou láskou. Svoboda je jako pohled do krajiny, která se před námi pod nebem do široka rozprostírá. Avšak území naší svobody má přece jen své hranice. Tyto hranice naší svobody tvoří dobro našich bližních.



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 08.11.2011 11:41 zobrazeno: 1813x