WebArchiv - archiv českého webu
Hus 2015 Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

Pátá neděle postní (Judica)


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH


Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Zj 7,15 Služebníci mu slouží v jeho chrámě dnem i nocí – listopad 2011

Kázání na Svátek mučedníků a všech svědků Páně – Sbor krále Jiřího v Poděbradech 

Texty: Zj 7,9-17; 1 J 3,1-3; Mt 5,1-12

Vážené sestry a vážení bratři,

       tato dnešní dopolední bohoslužba má dva důvody. Ten první důvod se týká celé křesťanské církve, neboť je dnes významný svátek „Všech svatých“  neboli „Svátek mučedníků a svědků Páně“. A ten druhý důvod je jubileum vaší sestry farářky, které se týká užší rodiny, zdejší náboženské obce a společenství Církve československé husitské a všech, kteří ji znají a přišli poděkovat bohu za její život.

         Jaký je význam a smysl dnešního svátku? Kdo jsou ti svatí? Svatí či svědkové Páně jsou ti, kteří se dostávají po své smrti do Boží blízkosti – až před Boží trůn. V poslední knize Bible je o nich řečeno, že prošli velkým utrpením a soužením. Jsou to ti, na kterých se naplnilo Ježíšovo blahoslavenství, kteří byli pronásledováni a tupeni pro něho a evangelium. „Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. Radujte se, protože máte hojnou odměnu v nebesích …“ (Mt 5,11-12a).

         Za svého života to neměli svatí či svědci Páně vůbec snadné. Trpěli různými příkořími, nepochopením a tlakem. Ale po své smrti si získali uznání a ocenění. Stali se dokonce předmětem kultu. Důležité je, že je především ocenil a uznal sám Bůh. Nejen lidé, nejen církev, že je prohlásila za svaté, ale oni „jsou před trůnem Božím,“ slyšíme z knihy Zjevení Janovo.

        Nedostali se tam však kvůli svým zásluhám a dokonalosti. I když jsou pro nás mnozí svědkové Krista z dávné i nedávné minulosti velkou inspirací a příkladem víry a křesťanského života. Oni byli očištěni Beránkem, to je Kristem a jeho obětí. Doslova „vyprali si svá roucha a vybílili v krvi Beránkově“. „Vyprání roucha“ znamená přijetí Kristovy milosti, očištění a posvěcení. Svatí jsou ti, kteří nejsou svatí ze svých vlastních sil a pro své morální kvality, ale proto, že je Bůh posvětil.

         Jen ti, kteří byli takto posvěceni Kristovou milostí, mohou Bohu s vděčností a láskou sloužit. Mučedníci víry a svědkové Páně ze všech dob, jejichž svátek slavíme, konají službu v nebeském chrámu. Jak čteme v knize Zjevení Janovo: „slouží mu v jeho chrámu dnem i nocí.“ Služba Bohu je vznešený úkol nejen kněží, ale i celého lidu. Řecký výraz latrein je užíván v Písmu ve smyslu náboženské služby. Konat službu Bohu máme příležitost již v tomto životě. Bůh si povolává a posvěcuje své služebníky a služebnice. Tato služba Bohu má být konána v úctě a s vědomím posvátnosti. „Buďme vděčni za to, že dostáváme neotřesitelné království a služme proto Bohu, jak se mu líbí s bázní a úctou.“ (Žd 12,28; srov. Dt 10,12). Současně tato služba je službou radostnou, neboť je to služba evangeliem Ježíše Krista. Toto evangelium, které nám bylo svěřeno nás naplňuje vnitřní radostí a o tuto radost se můžeme podělit  s druhými. „Radostně služ Hospodinu!“ (Ž 100,2), slyšíme v žalmu. Tato služba je nesmírnou poctou. Duchovenská služba prochází v průběhu dob různými pohledy a hodnoceními. Od společenského uznání až po vylučování duchovních ze společnosti tak, že jsou viděni jako nežádoucí. Ale důležité je ocenění Boží. Ježíš říká: „Kdo mně slouží, dojde cti od Otce“ (J 12,26). Služba Bohu má být tedy konána s úctou, je radostná a je čestná. Současně konáme službu Bohu prostřednictvím služby druhým lidem. Sestra farářka Drahomíra Benešová koná službu Bohu i lidem mnoho let. Je jí dopřáno věnovat se této službě i v požehnaném věku. Toto dnešní výročí je příležitostí poděkovat Vám, sestro, za tuto Vaší službu, kterou jste v kněžském svěcení přijala jako celoživotní úkol.

        V poslední knize Bible slyšíme: „Bůh bude jim záštitou.“ Bůh je záštitou svých věrných. Doslova „rozprostře nad nimi svůj stan“.  Ukryje je, bude je chránit. Slovo užité v ekumenickém překladu Bible „záštita“ nám připomíná ještě něco jiného. Převzít nad něčím záštitu znamená přiznat se k nějakému dílu, podpořit ho. Dát mu záštitou zvláštní význam a důležitost. Záštitu udílí prezident, ministr, hejtman, starosta nebo církevní představitel. Ale tu nejvyšší záštitu udílí sám Bůh. Slyšíme, že „bude jim záštitou.“ Bůh je záštitou svých věrných služebníků a svědků. Přiznává se k jejich životu, službě a svědectví. Na rozdíl od oslavených svědků sloužících Bohu již v nebi, my konáme svou službu zde na zemi v církvi zápasící, lidsky nedokonalé a slabé, ale přesto Bohem milované. Kéž se Bůh přiznává i k naší nedokonalé službě a neúplnému dílu, ale které konáme z víry a úcty vůči němu, z lásky k lidem a v naději, že i pro nás připravil své království věčného pokoje a radosti. Amen. 



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 08.11.2011 11:45 zobrazeno: 1447x