WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

20. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

24. října
Koncert ve Svinově
28. října
Modlitba za domov

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Mk 13,24-37 Bdělost u dveří Božího království

Kázání na 1. adventní neděli – listopad 2011

Sestry a bratři,

       advent, do kterého touto nedělí vstupujeme, znamená začátek. Už jsme prožili řadu adventů. Každý z adventů je jiný a prožíváme jej vždy ve zcela konkrétní historické, společenské a církevní, ale i osobní situaci. Vzpomínám si na zvláštní advent roku 1989 plný očekávání a nadějí. Advent je zvláštním obdarováním, neboť uprostřed daností a nezměnitelné tíže a lidské beznaděje přichází možnost nového začátku. Ale není to začátek povrchní, kdy člověk chce stále něco nového začínat, ale pak z toho mnoho nedokončí, nevytrvá a sklouzne zase ke starému stereotypu. Kdyby byl advent jen náš lidský začátek, pak by to bylo velmi málo. Ale je to Boží začátek, přesněji řečeno začátek, který dává a nabízí Bůh. Je to počátek, který směřuje k dovršení, k cíli. Je to povolání do nového vztahu s Bohem v Ježíši Kristu. Tento vztah je založen na věrném Bohu. „On vám bude oporou až do konce,“ slyšíme v 1. listě apoštola Pavla křesťanům do Korintu. To první, čím pro nás tedy má být advent, je odvaha k novému začátku – začátku, který pro nás navzdory všemu otevírá Bůh.

       Advent současně znamená věřit ve světlo. Ježíš ve své řeči o posledních věcech světa a svém druhém příchodu mluvil o nebeských tělesech. „Zatmí se slunce a měsíc ztratí svou zář.“ Nebeská tělesa slunce, měsíc, hvězdy vytvářejí řád a umožňují svou září orientaci. Ale tato nebeská tělesa ztrácejí své světlo. Advent znamená věřit ve světlo, i když nás obklopuje tma či mlha. My lidé jsme upnuti k různým světlům a světélkům, ale ukazuje se, že jejich záře nemusí být trvalá. Znamená to spolehnout se na světlo, které ve tmě svítí a tma je nepohltila. Máme se spolehnout na Krista, který chce být trvalým světlem i našeho života.

      Ježíš si všímá různých lidských povolání. V podobenstvích mluví o rozmanitých lidských činnostech a povoláních, rybářích, pastýřích, vinařích, kněžích, vojácích, soudcích a dalších. V dnešním podobenství má důležitou úlohu vrátný. Vrátný je ten, kdo má mít přehled, kdo sleduje ty, kteří přicházejí a odcházejí. Ví, kdo je v domě, kdo tam patří, a kdo je podezřelý. Vrátný se má vyznačovat bdělostí. Je to jeho úkol, má bdít, když ostatní již odešli a spokojeně si spí. Vrátný si má být vědom toho, že se pán domu může kdykoliv vrátit zcela nečekaně. Ježíšovo podobenství o bdícím vrátném je spojeno s výzvou k bdělosti. Tato bdělost je živá touha po Kristu, očekávání jeho příchodu, jeho blízkosti v plnosti. I když si myslíme, že je daleko a že se od nás vzdálil. I když nám připadá, že je někdy církev prázdným domem a že se od nás hřejivá blízkost Krista vzdálila. Přesto tuto vnitřní touhu po Kristu nemůžeme ztratit. Nesmíme duchovně usnout u dveří Božího království, abychom Kristův příchod nepromeškali.

       Sestry a bratři, advent znamená odvahu k novému začátku. Advent znamená věřit ve světlo, i když nás obklopuje tma. Advent znamená výzvu k vnitřní připravenosti a duchovní bdělosti. Přeji Vám Boží milost pro tento čas přípravy na Vánoce i po celou dobu nového liturgického roku. Amen.



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 16.12.2011 05:19 zobrazeno: 1633x