WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

4. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

5. července
Pouť na Ostravici

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Mk 1,1-8 Advent návratem k počátku

Kázání na 2. adventní neděli – 2011

Sestry a bratři,

       advent znamená vracet se znovu na začátek, dostat se opět k počátku. Advent je jako znovu si stoupnout na start, vyběhnout a pustit se do nového závodu. Advent je jako začít znovu číst knihu nebo sledovat film, který jsme již sice viděli, ale ke kterému se rádi znovu vracíme. Advent je jako vyjít znovu na známou cestou, po které jsme již šli vícekrát, ale nikdy není úplně stejná. Žádný závod se nepodobá zcela tomu předešlému, neboť nevíme, zda vyhrajeme nebo prohrajeme. Když čteme známou knížku nebo sledujeme film, tak nás může něco nově zaujmout, oslovit a pochopíme hlubší souvislosti. I známá cesta, po které jdeme, není nikdy stejná. Prožili jsme již řadu adventů, ale každý z nich je spjat se zcela zvláštní situací společnosti, církve i naší osobní.

         Vracíme se tedy k začátku, k začátku evangelia - v tomto liturgickém roce k evangeliu podle Marka, které budeme číst nejčastěji během nedělí. Otevřeli jsme Markovo evangelium v 1. kapitole, kde je zapsáno: „Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího“.  Co všechno patří k počátku evangelia? Matouš jde v rodokmenu Ježíše až k Abrahamovi (Mt 1,1), Lukáš dokonce k Adamovi (L 3,38) a Jan k tajemství stvoření z principu věčného Slova (J 1,1). A Marek zmiňuje proroka Izajáše. Z knihy proroka Izajáše se čte často právě v adventu. Bývá nazýván „evangelistou Starého zákona“. Izajáš povzbuzoval lid v babylónském zajetí. Předpověděl a oznamoval příchod Krista. Dnes jsme slyšeli známé čtení z Izajáše ze 40. kapitoly „o hlase na poušti“ a jeho výzvu k přípravě cesty pro přicházejícího Krále. Celý oddíl začíná výzvou „Potěšte, potěšte můj lid.“ Tato výzva se opakuje dvakrát. Tím je podtržena její naléhavost. Lid Boží má být potěšen, povzbuzen. To je potřebné slyšet i v našem letošním adventu. Potřebujeme být potěšeni a povzbuzeni v po všech stránkách náročné situaci, kterou prožíváme ve společnosti i v církvi. Ale je jisté, že žádné laciné slovo nemůže být účinné. Potěšit může jen Bůh svým slovem, neboť on je Pánem nad svým lidem, nad pány světa i nad každou situací. Ve 2. listě do Korintu slyšíme: „On nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoli tísni, tou útěchou, jaké se nám samým dostává od Boha“ (2 K 1,4). Co může potěšit člověka, který se trápí, který prožívá bolest, zklamání, toho, kdo se ocitl v bezútěšné situaci? Může nás potěšit vyslechnutí druhým, vlídné slovo, přítomnost toho, kdo nás má rád, vyjádření soucítění, porozumění a podpory. To vše je velmi důležité. Křesťané se mají navzájem potěšovat (2 K 7,4). Zdrojem skutečného povzbuzení je Bůh. Prorok Izajáš říká, že Hospodin potěší Sion (Iz 51,3, srov. Za 1,7), potěší svůj lid (Iz 45,13).

       Tím, kdo patří k počátku evangelia, je Jan Křtitel. On je tím „hlasem volajícím na poušti“. Jan Křtitel vyzýval Izraelce své doby, aby se vrátili k počátku svých dějin. Měli si připomenout Abrahamovu důvěru, vyjití z Egypta, cestu pouští a přechod do zaslíbené země přes Jordán před staletími. Mají si připomenout Boží milost, která je vedla a podpírala v mnoha situacích. Ale Jan Křtitel neobracel zrak lidu jen k minulosti, nýbrž k budoucnosti - k Mesiáši, který přichází z budoucnosti. I my se máme vracet k počátkům. Připomenout si svůj začátek cesty víry, jak a čím nás Bůh oslovil. Můžeme poznávat stopy jeho milosti v historii církve i životě. Mnohokrát nás podržel a ukázal nám cestu na složitých křižovatkách. Ale Bůh není spojen jen s naší minulostí, nýbrž i s naší budoucností. Někdy prožíváme velmi těžké zkoušky, které nevíme, jak zvládneme. Proto je v takové chvíli dobré se obrátit k začátku. Připomenout si, že Bůh, který nás uvedl na cestu, nás vede a chce vést i dále, Jeho slovo platí a „zůstává na věky“. Není právě cesta evangelia Ježíše Krista dramatická a náročná? A právě proto je to dobré a radostné poselství, které nám Bůh sděluje. A tento hlas nemá být jinými hlasy - beznaděje, pochybností - přehlušen. Toto dobré poselství má i nám přinášet útěchu, naději a novou radost.

        Sestry a bratři, adventní doba nás uvádí do počátku evangelia Ježíše Krista. Skrze něho se projevují trvale Boží láska a milost. Ať je povzbuzením, útěchou i posilou pro nás všechny v novém liturgickém roce i ve všech nepříznivých a náročných situacích našeho života i celé církve. Amen. 



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 16.12.2011 05:22 zobrazeno: 1478x