WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

20. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

24. října
Koncert ve Svinově
28. října
Modlitba za domov

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

L 2,25-34 Promluva při rozloučení s bratrem farářem Vladimírem Valíčkem

Husův sbor v Českých Budějovicích – únor 2013

V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním. Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše. A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předepisoval Zákon, vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha: "Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova, neboť mé oči viděly tvé spasení, které jsi připravil přede všemi národy - světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael."

         Vážená zarmoucená rodino, sestry a bratři, loučíme se dnes s vaším drahým manželem, tatínkem, dědečkem, příbuzným a známým – s naším bratrem Vladimírem Valíčkem.

         Shromáždili jsme se zde v Husově sboru v Českých Budějovicích, se kterým je náš bratr farář bytostně spjat. Výzdoba od sochaře Františka Bílka vyjadřuje jeho životní vyznání a jeho lásku. Z této kazatelny oslovoval sestry a bratry. Za tímto stolem Páně zpřítomňoval při bohoslužbě nespočetněkrát Kristovo dílo spásy.

         Jeho životní cesta začala v roce1920 avedla z Vídně do Tábora, kam se jeho rodina přestěhovala a kde studoval na tehdejší československé reálce. Jeho studium na vysoké škole pedagogické v Brně bylo přerušeno uzavřením vysokých škol v době německé okupace. Během války byl totálně nasazený jako dělník v rakouském Linzi. Po válce pokračoval ve studiu na pedagogické fakultě. Působil pak jako učitel náboženství na školách v Českých Budějovicích. V následujících letech studoval na Husově československé bohoslovecké fakultě v Praze a absolvoval II. odbornou zkouškou v roce 1956. Byl vysvěcen na kněze Církve československé husitské tehdejším biskupem Arnoštem Šimšíkem v Českých Budějovicích v roce 1956. Působil v náboženských obcích v Rožnově a v letech 1968 – 1990 zde v Českých Budějovicích. Vykonával i funkci předsedy českobudějovického okrsku – vikáře od roku 1975. V letech 1990 – 2000 byl farářem v Husinci a Prachaticích. Svůj život v roce 1946 spojil s manželkou Marií, která s ním vše společně nesla. Vychovali syna Vladimíra a těšil se z vnuků Vladimíra a Jana.

         Bratr Valíček se vyznačoval láskou k historii a k jižním Čechám, k místům spojeným s dávnou minulostí a s význačnými postavami. Zvláště mu byli blízcí dva Jihočeši Mistr Jan Hus a Petr Chelčický. Šířil jejich myšlenky pravdy a pokoje. Studoval knihy a prameny. Konal přednášky v církvi i pro veřejnost, napsal řadu článků s historickou tématikou. Byl znalcem umění sochaře Františka Bílka z jihočeského Chýnova. Podílel se na přípravě akcí v roce 2000 v kulturní radě naší církve a vydal publikaci o Bílkově díle v Českých Budějovicích. Byl člověkem širokého rozhledu a s vnitřním citlivým pochopením umělce Bílka a jeho náboženského a všelidského sdělení.

         Při tomto rozloučení s naším milým bratrem farářem Valíčkem jsme slyšeli biblické čtení z Lukášova evangelia o setkání Simeona s Ježíšem. Simeon se v chrámě setkává s Marií, která v náruči drží malé dítě – Ježíše. Tak to vyjádřil i Mistr František Bílek v tomto sboru na jednom ze dvou obrazů s mariánskou tématikou.

         Biblická postava Simeona se vyznačovala tím, že to byl muž již v pokročilém věku. I bratru faráři bylo dopřáno dožít se požehnaného věku a ve svěžesti ducha. Měli jsme možnost při setkáních s ním čerpat z jeho životní moudrosti a těšit se z jeho lidské vlídnosti a srdečnosti. Simeon říká: „Nyní propouštíš svého služebníka v pokoji.“ Bratr Valíček byl služebníkem v tom vznešeném smyslu jako služebník Kristovy pravdy a pokoje. Nyní v pokoji odchází z tohoto světa. Odejít z tohoto světa v pokoji znamená prožít svůj život smysluplně a prospěšně. Vždycky ale může zůstat určitá bolest a něco, s čím se člověk těžko vyrovnává. Pokoj a smíření přináší lidskému srdci sám Kristus.

         Simeon vyznává: „Mé oči viděly spásu – Světlo určené všem národům.“ Tím světlem je Ježíš Kristus. Toto Světlo – řečeno slovy mystika Františka Bílka – je „sluncem našich duší“. Bratr farář žil v záři tohoto světla. Šířil světlo Kristova evangelia z Písma jako duchovní. Šířil světlo poznání jako člověk vzdělaný v historii a literatuře. Šířil světlo vřelosti a lidské lásky v rodině i v církvi jako otec a pastýř. Na zdejším stole Páně je od Mistra Bílka svícen v podobě ruky, která nese hořící svíci. Tak i my máme nést světlo druhým lidem, jak to činil i náš bratr farář Valíček. Za něho dnes děkujeme a chceme ho odevzdat v pokoji Bohu. Amen.  



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 28.02.2013 08:02 zobrazeno: 1511x