WebArchiv - archiv českého webu
Hus 2015 Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

Pátá neděle postní (Judica)


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH


Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Ž 118 Požehnaný král přicházející ve jménu Hospodinově

Kázání na Květnou neděli, Praha 6 – Břevnov, březen 2013

Fp 2,5-11;  L 19,29-40; Písně: 239, 162, 160

Sestry a bratři,

zdravím Vás na Květnou neděli, kterou vstupujeme do velikonočních svátků.

Při vjezdu Ježíše do Jeruzaléma zazníval zpěv „Požehnaný král, jenž přichází ve jménu Hospodinově.“ Před hradbami Jeruzaléma se rozléhal hlasitý zpěv a chvála. Zpěv a hudba vyjadřují radost i vděčnost, současně napětí a očekávání i slavnostní chvíle. Vždyť Ježíš se přiblížil k Jeruzalému, kde se naplňuje jeho poslání a dovršuje dílo spásy. Zástup učedníků kolem Ježíše neprovolával jednoduchá hesla, ale zpíval žalm. Byl to žalm 118.  Podívejme se proto blíže na tento žalm, který je spojen s Květnou nedělí a dnes celý zazněl.

V žalmu se mluví o „svátku ratolestí“. Slavte svátek ratolestí, k rohům oltáře se ubírejte.“  Židé během slavnosti kladli k oltáři ratolesti a dotýkali se ho jimi. Podle vykladačů tomu bylo tak proto, aby se dotykem posvátného oltáře přenášela na lid svatost (Starý zákon s výkladem, Žalmy, s. 445). Vzdáleně nám to může připomínat „svěcení“ či „žehnání kočiček“. Ratolesti a květy na bohoslužebném stole v našich sborech jsou výrazem poděkování Bohu za dar stvoření. Na Květnou neděli mají ratolesti přímou souvislost s událostí Kristova vjezdu do Jeruzaléma a představují způsob jeho přivítání. Je to Kristus sám, kdo přináší člověku skutečné posvěcení života. Posvěcuje nás jeho Duch pokory, skromnosti a pokoje.

Čteme-li celý žalm 118, pak zjišťujeme, že jsou v něm motivy zápasu spravedlivého krále. Jakoby zde byly již naznačeny události pašijí a zápas „davidovského krále“ Ježíše.

Hovoří se zde o kameni, který byl završen (v. 22) (srov. Mt 21,42).  Ježíš byl obklíčen nepřáteli a zakusil nenávist ze všech stran. Nesl na sobě zavržení od lidí i od Boha. V žalmu slyšíme: „Hospodin mě přísně trestal, ale nevydal mě smrti“ (v. 18) Ježíš nesl trest, ne za svou vinu, ale za druhé, za nás. Prošel cestou utrpení a vstoupil do hlubiny smrti. Ale nebyl vydán moci smrti natrvalo. Tento žalm obsahuje již naději Kristova vzkříšení, kterým velikonoční události vrcholí.

Žalm 118 je královským žalmem. Podle Kralických bratří zazníval tehdy, když se králem stal David. Ježíš je novým Králem, který přichází a ujímá se vlády. Proto evangelista Lukáš do verše žalmu vkládá přímo titul král. „Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově“ (v. 26 srov. L 19,38). Příchod vladařů a významných osobností má svůj přesný ceremoniál. V případě takového příchodu se přinášejí symboly moci – insignie. Zaznívají slavnostní fanfáry. Je přesně určeno pořadí, kdo má kde stát a kdo jak přichází. Okázalostí a nákladností akce se dává najevo významnost člověka a jeho funkce. Dříve se pro příjezdy králů a významných osob užívali ozdobení koně, honosné kočáry. Ale při Ježíšově příchodu do Jeruzaléma nic takového nevidíme. Se svými učedníky chodil pěšky a nyní pro příjezd do svatého města zvolil osla – běžné zvíře pro domácí práce a službu všedního dne. Tím dal najevo, že není žádný vládce tohoto světa, libující si ve své moci a zakládající si na svém postavení. K pozemským politikům upínají lidé někdy až příliš své naděje, a pak mohou být zklamáni. V žalmu je řečeno: „Lépe utíkat se k Hospodinu, než doufat v člověka.“ Ježíš celým svým životem a působením odkazuje k Hospodinu a k jeho jménu, ne k sobě. Je služebníkem, který si na sobě nezakládá. „Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl“, jak je vysloveno ve starokřesťanském hymnu (Fp 2,6). To je zřejmé při jeho příjezdu do Jeruzaléma. V něm se naplňuje žalm 118: „Požehnaný král, jenž přichází ve jménu Hospodinově“. Je to král vyznačující se pokorou, skromností a pokojem.

Jeruzalém je pozoruhodné historické město, ale současně je to obraz nebeského města, jak je vylíčeno v knize Zjevení Janovo. Nebeský Jeruzalém má dvanáct bran, z každé světové strany tři (Zj 21, 12 - 13). Tím je vyjádřeno, že k Bohu nevede jen jedna cesta, ale je více možných přístupů. Je to vždy úzká brána (Mt 7,14) či „brána spravedlivých“, jak je označována v Žalmu 118 (v. 19 - 20). Důležité je vejít touto branou s Ježíšem. A to můžeme jen tehdy, budeme-li naplněni jeho Duchem pokory, skromnosti a pokoje. Amen. 



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 16.04.2013 11:33 zobrazeno: 1280x