WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

3. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

24. června
Pouť na Sázavu

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

K tématu finanční náhrady

Církev československá husitská se bez finanční náhrady, stanovené zákonem č. 428/2012 Sb. z 8. listopadu 2012 a jak je zaručena smlouvou se státem podepsanou 22. 2. 2013, neobejde, aniž by to podstatným způsobem ochromilo její činnost.

Stát po roce 1948 převzal hospodářskou odpovědnost za činnost církví, tedy také za hospodářské zabezpečení Církve československé husitské. Ve skutečnosti to bylo provedeno ve snaze učinit církev na státu závislou a zbavit ji ekonomické samostatnosti s cílem omezení činností a její postupné likvidace.

Poškození naší církve totalitním režimem nespočívalo jen v tom, že byl odebrán určitý majetek, ale v tom, že byla celkově podlomena její rozvinutá činnost ve společnosti. Byla vytlačena výuka náboženství ze škol, omezena práce s mládeží a postupně znemožněna sociální práce. To vše patřilo k podstatným projevům činnosti naší církve od počátku. Po druhé světové válce vstupovala Církev československá husitská do nové doby se značnou morální prestiží danou zapojením duchovních i laiků do odboje proti nacismu a současně i jako hospodářsky zajištěná a schopná budovat nové sbory a církevní zařízení a všestranně rozvíjet svou činnost.

Vlastní majetek naší církve v podobě kostelů, sborových a farních budov, nově vybudovaných nebo adaptovaných, měl svůj původ především v darech a obětavosti vlastních členů. K tomu přibyly po 2. světové válce ve značné míře konfiskáty, z nichž některé začaly sloužit jako sociální zařízení.

Po celou dobu života naší církve byl provoz náboženských obcí a základní opravy zajišťovány z obětavosti členů. Hospodaření církve bylo před přijetím zákona zajišťováno kolem 37 % z vlastních zdrojů. Z prostředků církve nebyly hrazeny platy duchovních. Do budoucnosti bude úkolem církve zajistit finanční prostředky právě na platy duchovních. K tomu však samotná finanční náhrada nebude dostačující. Postupně klesající příspěvek od státu pro přechodné období od roku 2016 bude muset církev vyrovnávat z vlastních finančních zdrojů z nájemného, z darů, příspěvků a zisků z finanční náhrady. Tato změna hospodaření církve má úzkou souvislost i s novou strategií a uspořádáním duchovní správy.

Ekonomická nezávislost a hmotné zabezpečení církve souvisí na jedné straně s počtem a aktivitou jejích členů a na straně druhé se službou ve společnosti. Když církev v široké míře naplňovala své poslání v náboženských obcích a věnovala se výchovné činnosti mladé generace a sociální práci ve společnosti, bylo to předpokladem jejího hospodářského zabezpečení. Tam, kde náboženská obec rozvíjí svůj život z evangelia, tam se jí daří řešit i ekonomické potřeby. Aktivity duchovní, pastorační a sociální jsou předpokladem finanční „zajištěnosti“ ve smyslu Ježíšova slova: „Hledejte především Boží království a spravedlnost a všechno ostatní vám bude přidáno“ (Mt 6,33).

Nová situace nás vede k novému vztahu k majetku, k větší společné odpovědnosti v církvi za hospodářské záležitosti, a to jak v ústředí, diecézích, ale i v jednotlivých náboženských obcích. Majetek a finance se nemohou stát středem zájmu, ale jsou prostředkem k naplňování poslání daného církvi Ježíšem Kristem, které je ve společnosti v každé době nepostradatelné.



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 14.03.2014 01:39 zobrazeno: 1139x