WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

20. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

24. října
Koncert ve Svinově
28. října
Modlitba za domov

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Zemřel bratr farář Ladislav Kopecký

Zlín 08.04.2007

V neděli 8. dubna – o Božím hodu velikonočním – zemřel ve zlínské Baťově nemocnici ve věku 83 let bratr farář Ladislav Kopecký. Zlínská náboženská obec v něm ztrácí duchovního pastýře, který svou obec vedl od roku 1974.

Bratr farář Ladislav Kopecký se narodil 6. července 1923 v Brně, kde od dětství prožíval s rodiči dobu vzniku a rozmachu mladé československé církve. S rodiči docházel na bohoslužby v improvizovaných podmínkách Besedního domu, v září 1929 byl svědkem otevření nového chrámu v Botanické ulici. Už tehdy jej atmosféra bohoslužeb uchvacovala natolik, že toužil stát se duchovním. Maturoval však za války, na jaře 1942 v dusných týdnech po atentátu na R. Heydricha, takže o studiu nemohlo být řeči. Teprve po válce, už jako úředník spořitelny, se přihlásil do teologického kurzu v Nové Vsi, který jej nasměroval k duchovní dráze.

V roce 1951 nastoupil své první místo v břeclavské náboženské obci jako pomocný duchovní pro Mikulov. V nelehkých podmínkách poválečného pohraničí získával své první pastorační zkušenosti. V roce 1953 přešel jako kazatel do Ivanovic na Hané. Hanáckému městu zůstal věrný i po vysvěcení na kněze 28. října 1956. Jeho dalšími působišti po odchodu z Ivanovic byly Vyškov (1961-1965), Jihlava (1965-1973) a Třešť (1973-1974), odkud v červenci 1974 přesídlil do tehdejšího Gottwaldova.

Zdejší velká náboženská obec potřebovala po úmrtí faráře Ferdinanda Valíka zkušeného duchovního a tento předpoklad Ladislav Kopecký beze zbytku naplňoval. Kromě vedení duchovní správy na sebe vzal také úkoly matrikáře, kronikáře a účetního. V nesnadných letech normalizace rozvíjel nové způsoby pastorace, podařilo se mu obnovit duchovní péči o děti. Mimo to pracoval i jako člen diecézního finančního výboru, administrátor náboženské obce v Uherském Brodě a předseda hodonínského okrsku – dnes východomoravského vikariátu (1982-1986). Jeho iniciativou se zdárně rozvíjely ekumenické vztahy: především s evangelickým farářem Miroslavem Hájkem, pozdějším synodním seniorem ČCE, ale také s Bratrskou jednotou baptistů a dalšími církvemi. Bratr farář Kopecký zažil také mnohé peripetie při jednáních se státní správou, zejména v souvislosti se zákazem církevních obřadů ve zlínském krematoriu, který byl i v podmínkách tehdejšího Československa ojedinělý.

Pád režimu na podzim 1989 přinesl nové možnosti a bratr farář Kopecký se jich chopil s vervou. Přestože dávno překročil šedesátku, nesložil ruce do klína a hned v roce 1990 zahájil cyklus přednášek o Bibli pro zlínské základní a střední školy i širší veřejnost, na něž navázal dalšími přednáškami v Akademii J. A. Komenského. Stál rovněž u zrodu bohoslužeb v nemocnici a pobožností v domově důchodců. V 90. letech se zapojil do práce zlínského Rotary klubu, kde získal významné sponzory, kteří náboženské obci pomohli při koupi a zvelebení vlastní fary (1996).

Bratr Kopecký byl přátelský člověk, který si své okolí získával upřímnou spontaneitou, laskavým humorem i neokázalou vírou, která měla často neodolatelný, až dětsky přesvědčený výraz. Byl velmi dobrým kazatelem s darem zaujmout i dojmout. Blízký mi byl i svět múz, ve volných chvílích rád maloval a věnoval se hře na violoncello. Z jeho literární činnosti nelze pominout překlady kázání Waltera Lüthiho, které vyšly ve třech svazcích (Adam, Abraham, Jákob) v letech 1987-1992, a převod Komenského Praxis pietatis do soudobé češtiny (1992).

Své náboženské obci zůstal věrný do posledních chvil. Teprve vloni na podzim jej začaly opouštět síly, trápilo jej srdce i omezená pohyblivost. Proto byl od ledna 2007 v náboženské obci ustanoven administrátor (bratr Pliska z Kvasic) a bratr farář Kopecký pokračoval jako duchovní na zkrácený úvazek. Ještě na Smrtnou neděli 25. března sloužil své poslední bohoslužby. Na Zelený čtvrtek vpodvečer však na faře upadl a diagnóza byla více než vážná – zlomenina krčku stehenní kosti. Zesnul tiše a klidně o tři dny později. Jeho dlouhý a plodný život ve službě Pánu se naplnil velmi symbolicky. Narozen na svátek Mistra Jana Husa, po třiatřiceti letech služby ve Zlíně prožil své poslední dny mezi Zeleným čtvrtkem a Božím hodem velikonočním. Tak se v nás smutek mísí s nadějí a pokojem od našeho vzkříšeného Pána. Jemu s pokorou v modlitbách odevzdáváme dobrý život a dílo našeho drahého bratra faráře Ladislava Kopeckého.



Marcel Sladkowski

Helena Bastlová publikováno: 13.04.2007 12:25 zobrazeno: 4302x