WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

11. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

13. září
Seminář Poslání CČSH v současné společnosti

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

J 5,24 Ježíšův výrok o věčném životě

Kázání v Blansku - listopad 2014

Sestry a bratři,

v tomto listopadovém čase v den Památky zesnulých se s vámi chci zamýšlet nad Ježíšovým výrokem z 5. kapitoly Janova evangelia: „Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má věčný život, nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života.“

Především si povšimněme, že se na začátku opakuje dvakrát „Amen.“ Toto hebrejské slovo znamená: „To jest pevné, jisté, pravdivé“, „Tak to jest“, „Tak se staň“. Tímto úvodem jsou Ježíšovi posluchači upozorňováni, že se jedná o výrok zvláštní důležitosti. Tato důležitost spočívá v tom, že Ježíš mluví o věčném životě. Právě tato perspektiva věčného života určuje náš křesťanský pohled na svět, ve kterém vše zaniká a umírá, i pohled na své vlastní bytí, na jehož konci je smrt.

Ježíš říká: „Kdo slyší mé slovo ...“ Je zřejmé, že Ježíšovo slovo, jeho poselství, jeho sdělení pro nás – je tím podstatným. Jeho slovo v sobě obsahuje zvláštní Boží moudrost i život sám. Máme možnost různými způsoby slyšet Ježíšovo slovo – z Písma svatého, z kázání, ze svědectví druhých. Máme o něm přemýšlet, snažit se mu porozumět. Ale není to slovo, které bychom si měli jen vyslechnout jako zajímavost či zpestření života, ale máme ho přijímat srdcem a nést si ho v sobě. Je to slovo, které nás vede ke zcela zřetelným životním postojům a jednání.

Především Ježíšovo slovo přivádí k víře, probouzí v nás víru, posiluje a prohlubuje naši víru v Boha Otce, Stvořitele všeho, Pána nebe a země. „Kdo věří v toho, který mě poslal...“  Víra v Boha na základě slyšeného Ježíšova slova otevírá pro člověka nový rozměr života. A tímto novým rozměrem je život věčný. Slyšet Ježíšovo slovo a věřit v Otce – jsou dvě podmínky, kterými se před námi otevírá zcela nová perspektiva života. „ ... má věčný život“ ujišťuje Kristus. Pro nás je věčný život něčím těžko představitelným. Je totiž tím, co trvá stále, co přesahuje naši dočasnost a ruší smrtelnost a překračuje konečnost. My naopak podléháme času, vše je v našem životě jen dočasné a spějeme ke svému konci. Jak se zpívá v písni Jaroslava Ježka s textem Voskovce a Wericha: „… smrt je jako moře. Každý k moři dopluje, někdo dříve a někdo později...“ A přesto Ježíš mluví o věčném životě, jak dosvědčuje řada míst v Písmu svatém. I tento jeho výrok, nad kterým se společně zamýšlíme.

Kdo slyší jeho slovo a důvěřuje jeho Otci „nepodléhá soudu...“ Jak tomu rozumět? Nad všemi lidskými soudy existuje soud Boží. Bůh posoudí život každého člověka, každého z nás. Tehdy se ukáže, zda člověk žil smysluplně nebo Bohem darovaný a svěřený život promarnil, zda něco hodnotného vytvořil, druhým tím prospěl, nebo naopak nesmyslně škodil sobě i druhým. Zda se ve svém životě zaměřil na to podstatné a důležité anebo naopak se věnoval zbytečnostem. Zda využil možnosti a obdarování, která mu byla dána anebo podlehl zlu. Vše je vystaveno v našem životě spravedlivému Božímu posouzení. V našem lidském životě se může během let projevit a podařit uskutečnit mnoho dobrého, ale také se řada věcí třeba nepovedla a mnohé jsme i zkazili. Mohli bychom přirovnat náš život k natáčení filmu: Řada záběrů se během natáčení nepovede. Tyto nezdařené záměry se pak odstraní a ve filmu se nepoužijí. Jde o to, aby se alespoň některé záběry zdařily a zůstalo z našeho života něco hodnotného, co obstojí i před nejpřísnější kritikou. Ježíšův výrok však obsahuje osvobození od úzkosti před soudem, u kterého neobstojíme. Neboť ten, kdo se spolehl na Ježíšovo slovo nezasloužené milosti a důvěřuje milosrdenství a lásce jeho nebeského Otce, není již vystaven soudu. Nepodléhá mu, protože podléhá svrchované a nepochopitelné Boží lásce.

Ježíšův výrok vrcholí ujištěním o přechodu ze smrti do života „ale přešel již ze smrti do života“. O smrti se hovoří v náboženství jako o „přechodu“ obecně. Například jedna stará indiánská moudrost praví: „Není smrt, je jen změna světů.“ Ale Písmo svaté ukazuje podmínky takového přechodu do života, a tím je víra i láska, jak je to vyjádřeno v 1. listě Janově: „My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry“. (1J 5,14). A jeden básník to vyjadřuje výstižně obrazem voru. Láska je jako vor, kterým se přeplavíme a dostaneme bezpečně k břehům věčného Božího království.

Na Ježíšově výroku je zvláštní to, že o budoucích skutečnostech mluví tak, že jsou již přítomností. Věčný život není až výhledem ke vzdálené budoucnosti, ale je přítomným Božím darem. Slyšet Ježíšovo slovo a důvěřovat jeho nebeskému Otci znamená žít již nyní v dosahu Boží věčnosti, věčného Božího království.

Kéž tuto naději věčného života můžeme s celou jeho církví sdílet a kéž projasňuje naši mysl i srdce v těchto listopadových dnech. Amen.



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 09.12.2014 11:21 zobrazeno: 931x