WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

8. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH


Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

J 18,10 -11 Petrova horlivost bez duchovního poznání

Kázání na Velký pátek – duben 2015

Sestry a bratři,

pašijový příběh je utkán jako gobelín z mnoha jednotlivých situací, dějů a událostí, a přesto tvoří celek obrazu s ústřední scénou a událostí, kterou je utrpení nevinného a vykupitelská smrt Ježíše Krista.

Na jednu takovou situaci a jednotlivý děj bych chtěl obrátit vaši pozornost.  Je to situace, kdy je Ježíš zatýkán a Petr se postaví na jeho obranu s mečem a usekne člověku jménem Malchos ucho. Jaký je nesrovnatelný rozdíl mezi jednáním Petra a Ježíše! Zatímco Petr jedná impulzivně, z Ježíše vyzařuje naopak hluboký klid. Petr prudce vzplane a je naplněn bojovným hněvem. Ježíš s hlubokým klidem přijímá danou dramatickou situaci a je odevzdán do Boží vůle. U Petra se jedná o horlivost bez duchovního poznání a schopnosti překonat náhlé vzplanutí hněvu. Taková horlivost více škodí, než aby byla dobrým řešením v napjaté a kritické situaci. Petr šermuje nesmyslně kolem sebe mečem. Výsledkem jeho bojovného postoje je to, že zraní ostrým mečem veleknězova služebníka. Zasáhl jednoho člověka ze zástupu, někoho méně důležitého, který třeba za nic ani příliš nemohl.

 Ve všech evangeliích je doložena tato událost. I když v Markově evangeliu není přímo řečeno, že to byl Petr, „ale jeden z těch, co stáli kolem“ (Mk 14,47). Byla tam tma, byla to vypjatá situace a náhle se zablyštěl meč. Evangelista Matouš také přímo nedosvědčuje, že to byl Petr, ale jeden z nich – z učedníků (Mt 26,51). A podle Lukáše i ostatní učedníci se ptali Ježíše: „Pane, máme se bít mečem?“ (L 22,49) Evangelista Jan dokládá podrobnosti scény ve tmě v Getsemanské zahradě. Říká se zde výslovně, že to byl Petr, a dokonce je uvedeno i jméno poraněného sluhy. Jmenoval se Malchos. A byl tam i jeho příbuzný, který později Petra poznal a upozorňoval, že ho viděl v zahradě s Ježíšem (J 18,26). V každém případě horlivá bojovnost, ať se projevuje skrze kohokoliv, přinese vždy nějaké utrpení, nějakou bolest. V události v zahradě je to ještě Petr před svým obrácením, před svojí proměnou, jeho myšlení a jednání není z Boha, ale jedná jako hříšný člověk. Ten „starý“ Petr bojuje ještě mečem. Zasáhl lidské ucho mečem. Později prošel velikonoční a svatodušní proměnou. Prožil hluboké pokání a byl naplněn Božím Duchem. Takto proměněný Petr zasahoval nejen uši, ale srdce lidí, avšak mocí slova, mocí poselství evangelia (Sk 2,37). Jako apoštol nese později poselství o Boží lásce v Kristu. Přináší tak druhým milost, uzdravení, odpuštění, smíření a pokoj. Ale tehdy v temné zahradě zaznělo k Petrovi Ježíšovo vybídnutí: „Nech svůj meč v pochvě“, „vrať ho tam“. Ježíš své učedníky varuje před užíváním zbraně, neboť zbraněmi se nenastolí Boží království. Lidská snaha přiblížit Boží království zbraněmi, násilím, bojem, znamená ho naopak oddálit. Ježíš uskutečňuje Boží království mocí svého slova a svou obětí, odevzdáním se Bohu a přijetím jeho vůle.

Proto říká Petrovi a všem učedníkům: „Což nemám pít kalich, který mi dal Otec?“ Pití z kalicha je obrazem, který Ježíš užívá, aby vyjádřil pokorné přijímání Boží vůle. Ježíš se před tím v Getsemanské zahradě modlil a nejprve prosil Boha Otce, aby nemusel tento kalich až do dna pít: „Abba Otče, tobě je všecko možné, odejmi ode mne tento kalich.“ Ale pak odevzdaně ve svém modlitebním zápase dodává: „ale ne, jak já chci, ale co ty chceš“ (Mk 14,36). Ježíš přijímá na sebe úkol spásy lidstva prostřednictvím utrpení na kříži. Ježíš přijal dobrovolně tento kalich utrpení a bolesti, aby mohl předat církvi všech dob a míst nevyčerpatelný a převzácný kalich své spásy, která se uskutečnila právě o Velikonocích. Amen. 



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 20.04.2015 08:19 zobrazeno: 845x