WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

8. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH


Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

1 Pt 4,19 Husova odevzdanost Kristu a jeho milosti

27.06.2015

Kázání na církevním zastupitelstvu - červen 2015

Sestry a bratři,

na svátek Mistra Jana Husa je zvoleno čtení z 1. listu apoštola Petra: „A tak ti, kteří trpí podle Boží vůle, ať svěří své duše věrnému Stvořiteli a činí, co je dobré“.

Odevzdanost Jana Husa do Božích rukou, odevzdanost Kristu – a to v životě i ve smrti – to je pro něho charakteristické.

Existují dva různé pohledy na závěr Mistrova života. Buď křičí, jak líčí ve své kronice Ulrich Richenthal, anebo s vnitřním klidem zpívá a modlí se, jak to popisuje Petr z Mladoňovic. Ve filmu režiséra Jiřího Svobody byla zvolena verze z Richenthala, kdy Hus křičí bolestí, a je to ještě umocněno dramatickou a rytmickou hudbou Michaela Kocába. Husova odevzdanost Ježíši Kristu je doložena v jeho odvolání ke Kristu v roce 1412 i v jeho dopisech a též v posledních chvílích jeho života právě podle svědectví Petra z Mladoňovic. Když vkládali Husovi na hlavu papírovou čepici s čerty, pravili: „Svěřujeme duši tvou ďáblu“. A on řekl: A já ji svěřuji nejlaskavějšímu Pánu Ježíši Kristu“ (Ze Zpráv a kronik doby husitské, s. 156)

Píseň složená ke dni Husovu v našem zpěvníku vystihuje tuto Husovu odevzdanost Kristu. „V ruce tvé, Pane, svůj zde život kladu“ (Zpěvník CČSH, č. 144). Autorem je evangelický farář Thimoteus Blahoslav Kašpar, který byl skvělým básníkem s darem slova. Psal básně, překládal cizí poezii a skládal i hudbu. Mistrovým způsobem je v této písni ve zkratce vyjádřeno to podstatné z Husova života a jeho víry.

Hus se spoléhá na Boha a odevzdává se do jeho milosti. Jsou zde užity obrazy z žalmů – hrad (Ž 9,10, Ž 59,17, Ž 144,2) a štít (Ž 7,11, Ž 18,31, Ž 33,20 aj). „V tobě se skrývám v přepevném svém hradu“. „Tvé jméno svaté štítem vždy mi bylo“.

V písni se zpívá nejen o Bohu, ale i o lidech, kteří byli v Husově okolí. „Nepřátel zlobu, znáš i přátel zradu“. Hus zakoušel silné projevy přátelství i nepřátelství. Ti, kteří byli proti němu a neznali ho a byl pro ně jen jedním z případů k vyřízení, ho nepřekvapili. Ale trápilo ho, že ti, kteří s ním dříve žili jako přátelé, byli jeho blízcí, rozuměli si v názorech, prošli proměnou a postavili se naopak proti němu.

Pravda, která „nikdy nepomine“, je pravda Kristova. Žádné plameny jí neublíží, nezničí ji oheň. Právě tehdy, když je nejvíce potlačována, tím více se prosazuje a dává poznat. Naše pravda je jiná. Máme svou pravdu, své představy, svůj názor a pohled někdy velmi zúžený, ale Kristova pravda nás přesahuje. Hus se mohl v něčem mýlit, ve vypjatém boji mohl něco vyjádřit příliš vyostřeně, ale pravda, za kterou zemřel, nebyla jeho subjektivním názorem a představou, ale pravda Kristova. Ta je nejvyšší autoritou křesťanů všech dob. I autoritou nad naším životem. Palma vítězství odkazuje k mučedníkům v knize Zjevení Janovo (Zj 7,9).

Sestry a bratři, budeme jako duchovní a kazatelé kázat a promlouvat o Husovi při nejrůznějších příležitostech. Vždy něco nového objevíme v jeho díle a osloví nás něco z jeho života. Jeho odevzdanost Bohu je něčím, co je pro něho charakteristické. I celá píseň složená k Husovu památnému dni vystihuje právě jeho odevzdání se a svěření se do Boží milosti. Být odevzdaný Bohu i v nepřízni, v utrpení, v příkořích, nepříjemnostech a těžkostech – to vyžaduje velkou duchovní zralost. My se chceme vzepřít proti jakémukoliv příkoří, které nám někdo druhý způsobí. Když se nás někdo nebo něco dotkne, tak v nás okamžitě ožije cit pro spravedlnost, které se snažíme hned domoci a dosáhnout. Apoštol Petr ve svém listě připomíná křesťanům schopnost nést utrpení podle Boží vůle a po příkladu Krista, který „když mu spílali, neodplácel spíláním, když trpěl, nehrozil, ale vkládal vše do rukou toho, jenž soudí spravedlivě“. (1 Pt 2,23).

Svěřit své duše, své životy věrnému Stvořiteli, a činit, co je dobré. To je výzva jednoho z prvních apoštolů a Kristových svědků – Petra, ale i odkaz věrného služebníka Božího slova Jana Husa, jehož dovršení života si zanedlouho budeme v Kostnici i na dalších mnohých místech připomínat. Amen.

 

 

 

 

 



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 07.10.2015 04:55 zobrazeno: 595x