WebArchiv - archiv českého webu
Hus 2015 Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

Pátá neděle postní (Judica)


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

28. března
VIVAT COMENIUS

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Hus o prospěšnosti kázání Boží pravdy - květen 2015

22.05.2015

Z promluvy na Kozím hrádku před promítáním filmu České televize Jan Hus

„Z toho máš důvod, kterak jest užitečné slova Božího rozsévání; neboť poněvadž to símě, slovo Boží jest pokrm, jímž se krmí a živí člověk vnitřní, aby rostl v synovstvu Božím v důstojenství jaksi nesmírné… Druhý důvod, že velmi užitečno jest slova Božího kázání a slyšení důstojné; neboť Syn Boží sám rozsíval neb kázal, a mezi jinými činy svými nejvíce pilen kázání byl; málo křtil, mši jedinkráte sloužil, když chtěl život dokonati; ale kázati počal ve dvanácti letech, když v chrámě mistry učil. Potom od třicíti let počav, tři léta a několik měsícův až do smrti kázal, a pro kázání ukřižován; pak z mrtvých vstav, opět kázal učeníkům svým, a vstupuje na nebesa, za odchodné jim přikázal, řka:  „Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření.“ A tak z jeho příkladu jest důvod prospěchu kázání pravdy Boží.“

(V. Flajšhans, Mistra Jana Husi Sebrané spisy, VI., s. 72-73)

Tento úryvek z česky psané Postily Mistra Jana Husa se vztahuje k jeho výkladu Ježíšova podobenství o rozsévači (L 8,4-15). Hus pocházel ze zemědělského prostředí v jižních Čechách, a proto obraz tohoto podobenství mu byl jistě srozumitelný a blízký. Jako mladý člověk v Husinci u Prachatic mohl pozorovat, jak probíhá setba a sklizeň: Ale nejen pozoroval, nýbrž sám se na náročné práci v hospodářství musel podílet. Toto podobenství o setbě na poli ukazuje v přeneseném významu na setbu Božího slova. Je to obrazné vyjádření duchovního pokrmu – Božího slova, Boží pravdy, kterou zprostředkovává právě kázání.  

V této ukázce je zcela zřejmý Husův vztah k Ježíšovi. Vidí ho v duchu středověké zbožnosti zvané devotio moderna jako vzor, jako příklad. Každý jeho čin má být napodobován. Hus jako kněz napodobuje Ježíše v jeho kazatelské činnosti. Připomíná, že Ježíš během celého svého pozemského působení se věnoval kázání a vyučování. A po své smrti a vzkříšení pověřil apoštoly úkolem kázat.

Tento Ježíšův příklad a vzor vedl Husa k tomu, že neuposlechnul zákaz kázat. Opouští sice Prahu – Betlémskou kapli, ale káže dál. Káže nejprve ve městech – zřejmě v západních Čechách, například v Žatci – pak i v jižních Čechách a to i v odlehlých místech a pod širým nebem v přírodě. Hus říká, že Ježíš pro „kázání byl ukřižován“. Pro své učení, pro své slovo byl Ježíš odsouzen tehdejšími duchovními a politickými vládci. Hus jde v následování Krista až do nejzazší meze, jak je jeho ochota trpět patrná z jeho dopisů i v některých místech Postily. V následování Ježíše jde Hus až na smrt.

Hus hovoří o „kázání Boží pravdy.“ Co Hus mínil výrazem Boží pravda? Byl to jen jeho subjektivní názor, klamné přesvědčení? Výraz „Boží pravda“ užívaný Husem a husity máme chápat tak, že se jedná o něco trvalého, stálého, pevného. Je to něco co, platí bez rozdílu doby a názoru lidí.  Je protikladem pravdy člověka, která trvá určitou chvíli, než se nahradí jinou. Není to tedy naše lidská pravda, o níž si myslíme, že ji vlastníme a kterou vnucujeme druhým ve smyslu: „Vidíš? Já jsem to říkal. Zase jsem měl pravdu.“ Člověk není vždy nositelem pravdy. Náš život není vždycky pravdivý. Můžeme žít i v iluzi a nalhávání si něčeho, místo toho, abychom byli pravdivými vůči sobě a vůči druhým.

Zdrojem pravdy, o níž Hus psal a kázal je někdo jiný než my. Je to „pravda Boží“, „pravda Páně“ vycházející z Písma svatého. A přesto se v případě pravdy nejedná o hodnotu omezenou výlučně na náboženskou oblast, ale vztahuje se také k veřejnosti i politickému životu. Sdělovací prostředky, televize a všechny media, která ovlivňují mínění mnohých, podobně jako kazatelé ve středověku, mají odpovědnost vůči pravdě. Skutečná pravda nedeptá, nýbrž napravuje; neničí, ale tvoří; nevede k úzkosti a bezvýchodnosti, ale osvobozuje a dává sílu k něčemu novému; neponižuje, ale dává člověku pravou důstojnost. O této lidské „důstojnosti“ ve vztahu k Bohu Hus také mluví v našem úryvku.

K takové Pravdě přiváděl Hus své posluchače, ať již v Praze, v jižních Čechách nebo kdekoliv pobýval a působil. Pravdě nepomáhá, když ji chce někdo prosazovat násilím, prospívá jí naopak dialog a otevřenost, a také vědomí, že cesta k ní je velmi obtížná, často člověka něco stojí. To dokládá Hus svým příběhem, který nezmizel v archivu minulosti, ale i díky České televizi přichází znovu na obrazovky naší přítomné doby.

 

                                                                                     Tomáš Butta

                                                                                      patriarcha

 

/Z promluvy na Kozím hrádku před promítáním filmu České televize Jan Hus/



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 19.10.2015 04:06 zobrazeno: 433x