WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Navštivte e-shop eblahoslav.cz Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

Třetí neděle adventní


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

13. prosince
Adventní koncert

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Úcta k Marii v bohoslužebném životě Církve československé husitské

07.12.2015

Mariánská úcta se ve své bohatosti rozvinula na křesťanském východě i západě a soustřeďuje se kolem celé řady svátků. K hlavním dvěma mariánským svátkům ve východní a západní křesťanské tradici patří „Narození Bohorodice“ na východě a „Narození Panny Marie“ na západě, slavený 8. září. Starobylý svátek „Zesnutí přesvaté Bohorodičky“ je slaven v byzantské pravoslavné tradici 15. srpna. V západní církvi je označován jako „Nanebevzetí Panny Marie“ a je slaven rovněž 15. srpna.

Tyto dva hlavní mariánské svátky obsahuje Český misál z let 1919-1920, připravovaný dr. Karlem Farským a vydávaný klubem reformního duchovenstva, který se stal první bohoslužebnou knihou nově vzniklé Církve československé (husitské). V Českém misále se setkáme s mariánskou tématikou a úctou též v liturgických formulářích na Půlnoční, na Hromnice 2. února, na Sv. Anny 26. července a na svátek Bezhříšného počátku Marie, Matky Páně dne 8. prosince. Též je zařazena i Památka sedmibolestné Matky Páně v pátek po páté postní neděli. V textovém srovnání tehdy užívaného Římského misálu a Českého misálu dr. Karla Farského, při vší návaznosti na tradici, vyniknou v následujícím vývoji od doslovného překladu k interpretaci v Českém misálu přece jen určité rozdíly. Jestliže je v Římském misálu uváděna tradiční formulace „na přímluvu blahoslavené Marie vždy Panny“, pak v Českém misálu zní tato formulace „na přímluvu blahoslavené dívky Marie“. V Českém misálu v názvech svátků i v jednotlivých liturgických formulacích je především označována Marie jako Matka Páně, nikoli jako Panna, jak je tomu v Římském misálu. Karel Farský připomínal pravidelně v Liturgii v modlitbě sjednocení „mučedníky, vyznavače, osvětitele a apoštoly“ spolu s Marií „Ježíšovou svatou máteří“. Ve Zpěvníku připraveném Karlem Farským nacházíme oddíl písní s názvem „Marii, máteři Kristově, ku poctě“, které obsahují i nově vznikající písně s touto tématikou ve 20. letech 20. století. Mariánské motivy jsou obsaženy též ve vánočních písních i velikonočních písních, včetně českého textu hymnu Stabat mater dolorosa. Farského názory na Marii a s ní spojenou úctu a kult jsou vyjádřeny ve Stručných informacích o náboženských názorech, úkolech a organizaci církve československé. Farský říká o Marii, že si jistě zaslouží naši úctu „mezi všemi ženami, poněvadž dala život Ježíšovi, strastně jej vychovala a v něm světu Spasitele dala.“ Současně Farský z hlediska osvícenského a modernistického přístupu dodává: „…zavrhujíce všelikou pověrčivou úctu mariánskou na místech poutních, připjatou na „smyšlené zázraky“ různých obrazů a sošek.“ Přesto Farský vidí Marii jako „vzor matek a světici z největších postav v člověčenství“.

Při sledování liturgických formulářů a textů vztahujících se k mariánským svátkům zaměřme pozornost i na tzv. Tuháčkův misál - Bohoslužebnou knihu církve československé. Památku narození Matky Páně Marie klade Tuháčkův misál na 8. prosince a nikoli na 8. září, jako je tomu v Českém misálu. Alois Tuháček vychází ze „Svátku Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu“ slaveného v Římskokatolické církvi v tento den. V modlitbách Tuháček charakterizuje Marii jako „zářivý vzor mateřství a ženství“. Tuháčkův misál uvádí též Památku smrti Matky Páně 15. srpna. Téma mateřství je rozvinuto ve formuláři na Den matek, který je však až novodobým svátkem připadajícím na 2. neděli v květnu.

V základním přehledu svátků a památných dní uvedeném v Liturgii CČSH vydané v roce 2004 je mezi svátky uveden mariánský svátek 15. srpna nazvaný jako Marie, matky Páně“ (srov. L 1,43 řec. métér kyriú). Zařazen je též svátek Rodiny Páně. Současná Bohoslužebná kniha s lekcionářem, připravená bratrem farářem Lukášem Bujnou a vydaná ve třech dílech, obsahuje formulář na tento svátek. Biblické texty v řadě A, B i C jsou shodné: Iz 61,10-11; Zj 11.19-12,6.10; L 1,46-55, vykazují však některé odlišnosti ve výběru veršů oproti římskému lekcionáři i ekumenickému lekcionáři. Je zařazen též text z knihy Zjevení Janovo, kde se vyskytuje „žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy“ (Zj 12,1), která je vykládána středověkými exegety, například františkánem Mikulášem z Lyry (1270-1349), jako Panna Marie. „Panna v slunci oděná“ inspirovala výtvarné umění doby Karla IV., například se setkáváme s tímto motivem v Emauzském klášteře. Obraz Marie podle „apokalyptické ženy“ s měsícem a dvanácti hvězdami kolem hlavy byl silnou inspirací výtvarného a sochařského umění v 17. a 18. století v našich zemích. Podle jiných biblických vykladačů jde v tomto poselství knihy Zjevení o obraz zosobnění církve nebo Izraele s číselnou symbolikou dvanácti.

Na základě přehlédnutí užívaných liturgických formulářů a textů zjišťujeme, že mariánská úcta byla od počátku v bohoslužebném životě a zbožnosti Církve československé husitské vždy do určité míry přítomna. Předně se naše na Bibli založené zvěstování při bohoslužbě a naše víra a zbožnost upírají a soustřeďují na Ježíše Krista jako našeho Pána, Vykupitele a Spasitele, jehož narození a lidský život jsou však spojeny i s Mariiným mateřstvím. 

Tomáš Butta



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 19.01.2016 01:50 zobrazeno: 804x