WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

20. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

24. října
Koncert ve Svinově
28. října
Modlitba za domov

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Abrahamovská náboženství a jejich společné kořeny

05.01.2016

Článek do ČZ č. 3/2016

Judaismus, křesťanství a islám jako tři světová náboženství bývají někdy označována jako „abrahamovská náboženství“. I přes rozdílnosti a odlišnost těchto náboženství je spojuje víra v jednoho Boha, jak je to vyjádřeno v židovském vyznání (Šema Dt 6,4), v prvním článku starokřesťanského Apoštolského kréda i vyznání muslimů (arab. šaháda).

Pro judaismus je významná postava Mojžíše jako zprostředkovatele Zákona, pro nás křesťany je jedinečnou osobností Ježíš Kristus vyznávaný jako Syn Boží a pro muslimy Muhammad jako Prorok či Posel. Pak je zde ještě jedna důležitá postava – Abraham. Postava Abrahama patří ke společným kořenům těchto tří náboženství.

O Abrahamovi se hovoří ve Starém zákoně v knize Genesis v příbězích ve 12. – 25. kapitole a také na dalších místech např. v žalmech nebo u proroka Izajáše (Iz 51,2). O Abrahamovi, respektive Ibrahímovi, se dovídáme z Koránu (Korán, Praha 1972, 1991, s. 165 – 166). V Novém zákoně se vyskytují zmínky a odkazy na Abrahama v evangeliích (Mt 3,9; L 16,19-31; J 8. kap.) a zvláštní pozornost mu věnuje apoštol Pavel v listě Římanům a listě Galatským. Je označován jako „otec věřících“ (Ř 4,16-17). Postava Abrahama patří ke společným výchozím základům víry v jediného Boha.

S Abrahamem je spojeno i svaté město Jeruzalém. Skalní dóm v Jeruzalémě, podle tradice hora Moria, je svatyní jediného Boha Abrahamova. Ekumenický teolog Hans Küng k tomu říká: „Nemohl by se tedy jednou, až dojde k vytouženému míru mezi třemi abrahamovskými náboženstvími, stát společnou ekumenickou svatyní?“ (Küng, H.: Po stopách světových náboženství, Brno 2006, cit. s. 281).

U Abrahama jsou jedinečným způsobem přítomny motivy živé víry. Co je charakteristické pro Abrahamovu víru? Představuje odvážné vykročení do neznáma ve spolehnutí se na Boha (Gn 12, 1-9). Abraham zosobňuje víru, která prochází zkouškami (Gn 22,1-24). Je příkladem víry, která nechce roztržky (Gn 13,8) a která se přimlouvá za druhé a za svět (Gn 18,16-33). Abrahamova víra je živým jádrem rozmanitých a rozdílných náboženských tradic.

Od roku 2010 se pravidelně setkávají na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy představitelé těchto tří monoteistických náboženství. V moderování těchto rozhovorů křesťanských duchovních a teologů, rabínů a reprezentantů islámu se střídají religionisté doc. Pavel Hošek a doc. Zdeněk Vojtíšek. Těchto setkání a rozhovorů mám možnost se také účastnit. Zpočátku se uvažovalo o tom, že se tato iniciativa bude nazývat „Abrahamovské tradice“. Ukázalo se však, že pohledy na praotce víry Abrahama ze strany židů, křesťanů a muslimů jsou přece jenom tak rozdílné, že se od možnosti tohoto označení upustilo. Časem se ujal a vžil název „Společný hlas židů, křesťanů a muslimů“. Pod tímto názvem vycházejí také společná prohlášení a vyjádření k aktuálním společenským a politickým problémům. O náboženských tématech, která jsou rozdělující, se nejprve nehovořilo. Například se nemohlo zprvu stát obsahem rozhovorů ani téma, jakým je modlitba. Jakmile však onemocněl jeden z účastníků těchto setkání, všichni se spontánně za něho modlili bez ohledu na náboženský přístup k modlitbě. V těchto osobních setkáních je cenné naslouchání a dialog. Cestou k obtížnému překonávání nesnášenlivosti, vzájemných předsudků a hlubokých obav z druhých je dialog nejen mezi církvemi v ekumenické rovině, ale i mezi náboženstvími s velkou odlišností duchovních obzorů, myšlenkových východisek a kulturních přístupů.

Tomáš Butta 



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 19.01.2016 01:54 zobrazeno: 697x