WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

20. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

24. října
Koncert ve Svinově
28. října
Modlitba za domov

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

O chápání svobody u Masaryka a o jeho hodnocení reformace

08.03.2016

Projev v Parlamentu ČR u příležitosti 166. výročí narození T. G. Masaryka - 7. březen 2016

Vážený pane předsedo, vzácní hosté, dámy a pánové, sestry a bratři!

Tomáš G. Masaryk, jehož výročí narození připadá na tento den, je pro nás mužem pravé a hodnotné svobody. Vedl svůj zápas o svobodu v oblasti vědecké, společenské i politické. Pro svoji angažovanost a zasazení se o svobodný a samostatný stát získal označení „Masaryk osvoboditel“.

Veřejné připomínání anebo naopak záměrné zamlčování této osobnosti ukazuje, jaká je míra a stav svobody či nesvobody v naší zemi a společnosti. Svobodná atmosféra není rozhodně ničím samozřejmým.

Jestliže po hrůzách první světové války právě značným přičiněním Masaryka došlo k nabytí státní samostatnosti, pak to přineslo i požadavek trvalého strážení a zápasu o svobodu v Evropě i naší zemi. Neboť následně přišly mnohem horší časy nesvobody totalitních režimů 20. století. I v současnosti je na místě ostražitost před možným omezováním svobody, které může přicházet nenápadně i viditelně z různých stran.

Vyzdvižení svobody se významným způsobem projevilo v čase reformace. Proto Masaryk pro vývoj Evropy kladně hodnotil reformaci světovou i českou. V loňském roce jsme si připomenuli řadou akcí 600. výročí Mistra Jana Husa. Masaryk ho označoval jako toho, kdo osvobodil lidské svědomí. V letošním roce se soustředíme i na 600. výročí Mistra Jeronýma Pražského. Jedním z jeho projevů byla Řeč ke chvále svobodných umění. V ní je patrné jeho zaujetí pro svobodu myšlení a bádání. A husité zdůrazňovali ve svém reformním programu kázání a šíření Božího slova, které má být kázáno „svobodně a bez překážky“. Tento náboženský požadavek znamená současně i svobodu veřejného projevu.

V příštím roce 2017 bude 500. výročí doktora Martina Luthera, který je významnou osobností duchovních evropských dějin. Je autorem spisu O křesťanské svobodě. Svobodu křesťana definuje ve smyslu apoštola Pavla: „Jsem zcela svoboden, ale učinil jsem se služebníkem všech“ (srov. 1 K 9,19).

Ve Wittenberku – „Lutherově městě“ i v Ženevě, „městě Jana Kalvína“ – v Muzeu reformace se nacházejí dobová zobrazení, kde Jan Hus a Jeroným Pražský jsou ve společnosti Martina Luthera a dalších reformátorů. Tyto obrazy dokládají, že reformaci je třeba chápat jako široký nadkonfesijní a mezinárodní proud. Reformace poukázala na duchovní svobodu člověka, na svobodu z víry (srov. Ef 3,12; Ga 5,1.13).

Masaryk však viděl význam jak vnitřní svobody, tak také vnější. Říká: „Reformace každého jednotlivce by nebyla možná bez svobody společenské, tedy církví a politické.“ Člověk však nežije v tomto světě absolutní svobodou a nikdy se nevyhne napětí mezi svobodou svou a svobodou druhých, mezi svobodou a řádem. Čím větší je naše individuální, společenská, církevní i politická svoboda, tím větší je i naše odpovědnost. Na tuto odpovědnost kladl důraz Masaryk. Právě odpovědnost - spolu s tvořivostí, solidaritou a službou druhým - dává svobodě pravý smysl a naplnění. To je odkazem Masaryka pro naši dobu, i reformace, k níž se hlásil, z níž čerpal a v níž nacházel duchovní i etickou inspiraci.

Dne 7. 3. 2016                              

Tomáš Butta

patriarcha Církve československé husitské



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 15.03.2016 04:03 zobrazeno: 588x