WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

20. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

24. října
Koncert ve Svinově
28. října
Modlitba za domov

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Slovo o Mistru Jeronýmovi v Hostokryjích

04.06.2016

Projev při Jeronýmské pouťi Senomaty-Hostokryje - 4. červen 2016  

Letošní rok 600. výročí Mistra Jeronýma Pražského je možné považovat za znovuvzkříšení jeho památky a odkazu. Akce k připomenutí tuto neprávem opomíjené osobnosti české reformace se uskutečnily v Praze, v Německu v Kostnici a na dalších místech. Dokladem tohoto znovuvzkříšení památky a odkazu Jeronýma je i pouť ke kapličce do obce Hostokryje u Rakovníka.

Pozice Jeronýma vzhledem k Janu Husovi je vystihována slovy: „byl tím druhým“. Nemusíme vidět Jeronýma jako „druhého“ ve významu umenšení jeho postavení. Jeroným potvrzuje zápas a oběť Jana Husa svým osobitým zápasem a svou obětí.  Právě svědectví dvou nabývá plnějšího významu. Tak jako byli na počátku křesťanství apoštolové a mučedníci Petr a Pavel, na počátku šíření křesťanství v naší zemi věrozvěstové Cyril a Metoděj, tak na počátku husitské reformace jsou dva svědkové Mistr Jan Hus a Mistr Jeroným Pražský.

Tato jejich spojitost je výmluvným způsobem doložena v Jenském kodexu. Zrcadlovitě je tam zobrazena takřka shodně scéna upálení s rozdílnosti jen určitých detailů. Oba - Jan i Jeroným - mají stejné vzezření a mají podobné Kristovské rysy ve tváři s vousy. V utrakvistické církvi byli jmenováni Hus a Jeroným společně, jak to dokládají liturgické texty i texty písní. Je tomu tak i ve zpěvech literátských bratrstev, jako například v rukopisech z 16. století v Rakovníku. Dva zvony pojmenovány Hus a Jeroným vydávaly společně hlas v husitském kostele v Praze pod Petřínem. V pobělohorském období byly znovu přetaveny ohněm.

Jeroným byl filozof, který byl zobrazován s čepicí mudrce, jak je to v Richenthalově kronice. Hus byl kazatelem a teologem, který studoval a vykládal Písmo svaté a pojednával o teologických a církevních otázkách. Jestliže Jeroným pojednával o tématech víry, činil tak jako filozof. Jeroným je tak představitelem svobodného myšlení. Záměrně nechtěl být právníkem nebo teologem, aby nebyl tolik závislým na tehdejší církevní hierarchii a její moci, ale byl programově filozofem. Filozofii nazýval „královnou“ a „matkou“. Čerpal poznání jak z křesťanské tradice, tak také z antické tradice – řeckých a římských myslitelů. Získal magisterský titul na čtyřech evropských univerzitách právě na tzv. artistických fakultách – věnujících se tzv. sedmi svobodných uměním. Svobodná umění a filozofii chápal jako skutečně svobodné hledání cesty k Pravdě.  Jeroným i jako filozof považoval za nejvyšší Pravdu osobu Ježíše Krista a Písmo svaté jako pramen, který ji spolehlivě zprostředkuje. Tento jeho pokorný postoj respektující vyšší autoritu vystihuje citát z jeho univerzitní řeči: „Neboť jedinému Písmu svatému vždycky zachovávám uctivou poslušnost.“

Jaké je místo Jeronýma Pražského v proudu české reformace? Co je jeho přínosem a vkladem?  Jeroným přivezl z Oxfordu do Prahy Viklefovy spisy. Hájil jeho filozofii a vystoupil na jeho obranu v řeči pronesené na univerzitě tzv. Chvále svobodných umění. Jestliže Hus se nechal Viklefem inspirovat jeho myšlenkami teologickými a reformě – církevními, pak Jeroným se věnoval jeho filozofickým názorům. Proto je ve vitráži v našem Husově sboru v Praze na Vinohradech zobrazen Mistr Jeroným tak, že drží v ruce Viklefův spis. Právě on zprostředkoval tento jeden z důležitých pramenů a impulzů české náboženské reformy.

Jedním z Jeronýmových výkladů je tzv. Štít víry. Jeroným pro filozofické vyložení tajemství víry v trojjediného Boha užíval metaforu a alegorii štítu. Jedná se o symbol obrazce ve tvaru trojúhelníku. Obraz štítu je biblický (Gn 15,11; Dt 33,29; 2 Sa 22,2-3.31) a setkáváme se s ním zvláště v obrazné řeči starozákonních žalmů. V žalmu 7. je vysloveno vyznání: „ Štítem je mi Bůh, on zachraňuje ty, kdo mají přímé srdce“ (Ž 7,11; srov. též Ž 18,31.36; Ž 28,7; Ž 84,12; Ž 115,11 aj.) Také v knize přísloví je řečeno: Pro přímé má (Hospodin) pohotovou pomoc, je štítem těm, kdo žijí bezúhonně“ (Př 2,7).  V Novém zákoně v listě apoštola Pavla Efezským se přímo hovoří o štítu víry (Ef 6,16). I církevní otec Jan Zlatoústý přirovnával víru ke štítu, neboť víra zahání vše zlé.

Svým filozofickým výkladem tajemství víry v Boží Trojice i dalšími názory a projevy Jeroným narážel u tehdejších církevních představitelů a úzkostlivých strážců učení a podoby politicky a hospodářsky mocné církve.

V každém případě bylo pro Jeronýma téma víry důležité a ústřední. Byl věřícím křesťanem a prokazoval svoji víru nejen na nesčetných disputacích v intelektuálním prostředí, ale i ve svém životním postoji a zápasech při různých událostech a zvláště v Kostnici, kde byla ukončena po těžkém věznění pozemská životní cesta tohoto filozofa neklidného ducha. I přes jeho lidské rysy patří mu právem náš větší zájem a je namístě naše vděčná děkovná modlitba Bohu za tohoto Kristova svědka jako rytíře moudrého ducha se štítem víry.

Tomáš Butta

                                                                     



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 04.07.2016 04:29 zobrazeno: 482x