WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

Šestá neděle po Velikonocích


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH


Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Co nám přinesl Husův rok

03.07.2016

Článek do ČZ č. 27/2016

Jak nám loňské 600. výročí přiblížilo osobnost Mistra Jana Husa a jeho víru v naší církvi? Je všeobecnou zkušeností, že až na několik citátů případně některého z kratších spisů není dílo Mistra Jana příliš známo ani mezi členy Církve československé husitské. Poznávání Mistra Jana Husa znamená jít k pramenům, spisům, které jsou nesnadno dosažitelné a spíše ve starších vydáních. Buď jsou navíc ve staročeštině anebo většina v latině. Každé zpřístupnění Husova díla je proto velmi cenné. Zpřístupňování pramenů – některých latinských překladů z univerzitního prostředí se ujali badatelé v Brně za vedení prof. Jany Nechutové. Evangelický církevní historik doc. Martin Wernisch vydal z latiny přeložený Husův spis o tom, že se knihy kacířů mají číst. Je to pozoruhodný Husův spis dokladující jeho skvělou schopnost argumentace Biblí i církevními autoritami. Číst knihy kacířů neznamená s nimi ve všem souhlasit, ale na druhou stranu i ony mohou obsahovat určitou část pravdy. Jedná se o Husovu obranu Viklefa, jejíž obdobu nacházíme i u Jeronýma Pražského v jeho řeči k chvále svobodných umění. Obě osobnosti, jak Hus, tak i Jeroným, představují myšlenkovou intelektuální a názorovou svobodu, na níž doba nebyla zralá a pro církevní autoritu byla podezřelá a nepřijatelná. 

Téma Mistra Jana Husa je v Římskokatolické církvi nahlíženo dvojznačně. Na jedné straně existují významná prohlášení představitelů – papežů Jana Pavla II. a papeže Františka, na druhé straně je patrné, že se jedná spíše o okrajové téma. Výjimku v našem prostředí představuje katolický teolog Ctirad Václav Pospíšil, který věnoval osobnosti Jana Husa zvláštní pozornost badatelskou i organizační. Vydal knihu „Husovská dilemata“, přeložil knihu A. Molnára z italštiny a zorganizoval kolokvia v Olomouci a v Českých Budějovicích. Obě akce měly ekumenický rozměr, neboť první byla konána ve spolupráci s naší církví, druhá byla spojena s pestrostí přednášejících včetně pravoslavných, starokatolíků, evangelíků a dalších. Římsko-katoličtí teologové se tak po delším čase zabývali Husovou teologií, například učením o ctnostech, mariologií, eucharistií a dalšími tématy ve snaze sblížit Husovy názory s učením Římsko-katolické církve a zařadit tak Husa do kontextu středověké teologie. Záměrně bylo vypuštěno téma Husovy nauky o církvi - ekleziologie, kterou římskokatoličtí teologové na těchto kolokviích ponechali stranou. Naopak teologové Církve československé husitské se tímto tématem pochopitelně zabývají, jak prof. Zdeněk Kučera, tak i doc. Jiří Vogel, a navazují tak na práci prof. Zdeňka Trtíka. Zvlášť významným objevem a přínosem bylo upozornění prof. Pospíšila na Husovo dílo Výklad sentencí Petra Lombardského. Podle Pospíšila toto dílo představuje souborné a ucelené pojednání, které vznikalo v relativním klidu Husova univerzitního působení. Současně jsou v něm již přítomny Husovy reformní myšlenky. Pospíšil právě tyto výklady Sentencí považuje za zvlášť cenné pro poznání Husova, ne ještě tolik polemického, teologického myšlení. Jiný názor zastával evangelický církevní historik a teolog prof. Amedeo Molnár, který naopak upozorňoval na spisy ze závěrečného období jako na zralé teologicky promyšlená díla českého reformátora, jakými jsou jeho Výklady, spis o svatokupectví a zejména spis o církvi, jako jeho stěžejní dílo. Z hlediska Husovy víry jsou pak autentickým dokladem jeho traktáty, které si připravil pro Kostnický koncil – O postačitelnosti Kristova zákona, Kázání o míru a spis O víře. Třetí uvedený spis nám umožňuje poznat, jak Hus chápal víru a v co a koho věřil. Z tohoto Husova „vydání počtu ze své víry“ je zřejmé, že jeho víra je zaměřena výhradně k Boží Trojici. Jeho pojetí církve, které stručně v tomto spise vysvětluje, není však plně slučitelné se středověkým pochopením církve, jako hierarchického útvaru Božského charakteru.

Osobnost Mistra Jana Husa a úcta vůči ní se od počátku Církve československé husitské z hlediska její identity ukazuje jako velmi podstatná. Úcta k Husovi jako Kristovu svatému mučedníkovi byla jedním z charakteristických znaků středověkého utrakvismu, tak současně propojovala husity napříč širokým spektrem od radikálů až ke konzervativnímu směru. Stejně tak i Husovo jubileum v roce 2015 se ukázalo jako spojující napříč určité názorové a spirituální rozmanitosti v naší církvi.

Tomáš Butta
patriarcha



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 04.07.2016 04:52 zobrazeno: 346x