WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

4. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

5. července
Pouť na Ostravici

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Ga 5,13 - 16 Hřejivost solidarity z Ducha Božího

28.09.2016

Kázání při znovuotevření husitského kostela M. Jana Husa a M. Jeronýma Pražského v Mirovicích – 28. říjen 2016

Sestry a bratři, vzácní hosté,

zdravím vás všechny, kteří jste účastníky této pouti milosrdenství do Mirovic u příležitosti znovuotevření tohoto husitského kostela a jeho zasvěcení Bohu. V souvislosti s tímto kostelem – jeho vyhořením a následně s jeho zázračným znovuvybudováním do této podoby se vynořují z Bible ze Starého zákona dva biblické verše. Ten první je z proroka Izajáše ze 64. kapitoly, verš 10.: „Náš svatý a proslavený dům, kde tě chválívali naši otcové, stal se spáleništěm, v troskách je vše, co nám bylo vzácné.“ A druhý verš je z knihy proroka Zacharjáše ze 6. kapitoly „I vzdálení budou přicházet a pomáhat při budování chrámu“ (v. 15). Na tomto místě zahořel oheň, ale rozžehlo se zde i světlo Ducha svatého. Své dílo zkázy zde vykonal nejen ničivý požár, ale své dílo zde uskutečnila a uskutečňuje hřejivost síly Ducha svatého. Podpora a pomoc při obnově tohoto kostela se projevuje ze strany blízkých i vzdálených. Nejen napříč všemi diecézemi naší církve, ale mezi velkorysými dárci jsou křesťané z ekumeny i další podporovatelé. Díky tomuto širokému zájmu, solidaritě a podpoře dílu obnovy může být tento kostel znovu otevírán a předán Bohu k poctě i lidem k užívání.

Původně kostel označený Husovým jménem je rozšířen o jméno Jeronýma Pražského. Zatímco po Janu z Husince je pojmenováno nespočet sborů a kaplí a modliteben, v případě Jeronýma tomu tak není. Tento kostel má tak zcela ojedinělý název po obou postavách české reformace – Mistru Janovi a Mistru Jeronýmovi. Tím se navazuje na starobylou utrakvistickou tradici, kdy oba byli jmenováni společně, ač velmi rozdílní, stali se takřka dvojčaty, neboť oba prošli k Bohu ohněm.

Dnešní slavnost se koná v den svátku českého knížete svatého Václava, který žil několik staletí před Mistrem Janem a Mistrem Jeronýmem. Svatováclavská a husitská tradice nestojí však proti sobě, neboť obojí má v základu a počátku Ježíše Krista a jeho evangelium. Jak kníže Václav, tak Mistr Jan a Mistr Jeroným – jsou svědkové Páně.

Na svátek knížete Václava zaznělo čtení z listu apoštola Pavla Galatským: „Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratři, jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, nýbrž služte v lásce jedni druhým. Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovat budeš bližního svého jako sebe samého... Žijte z moci Božího Ducha!“ V tomto úryvku z Pavlova listu určeném nám křesťanům je ústřední téma svoboda a láska. Ačkoliv Pavel myslí na křesťany, dokonce na křesťany žijící v konkrétním sboru, v konkrétním místě a situaci, přesto má jeho výzva univerzální platnost. Svoboda je pro nás lidi jako jednotlivce i stát jako celek velkou hodnotou. Uvědomujeme si to, právě když je státní svátek a jsou připomínána historická výročí, jakou důležitost má politická svoboda. V naší církvi zdůrazňujeme význam duchovní svobody, svobody víry, svobody svědomí. Právě postavy jako Jan Hus a Jeroným Pražský jsou charakteristické svým zápasem o svobodu svědomí, svobodu přesvědčení a svobodu názoru, svobodu slova. Ale pravá svoboda není prostorem pro sebeprosazování, ale pro službu druhým. Skutečná svoboda není možná nikdy bez lásky, soucítění s druhými a milosrdenstvím. Apoštol Pavel vyvažuje a naplňuje svobodu láskou, když připomíná souhrn Zákona: „Budeš milovat svého bližního jako sebe samého“. Bez tohoto základního pravidla nelze budovat vztahy ani v církvi, ale ani ve společnosti. Láska je jako střecha domu. Tento obraz užíval ve svých kázáních i Jan Hus. Láska jako střecha spojuje různé strany a stěny domu. Toto zastřešení láskou potřebuje církev, aby byla skutečným domovem.

Chrám se stává chrámem tehdy, je-li naplněn Božím Duchem. Křesťanská církev je společenstvím věřících žijících z Božího Ducha. Proto apoštol Pavel vyzývá křesťany: Žijte z moci Božího Ducha! Nejen z vlastních sil, ale především z moci Božího Ducha můžeme budovat dům Kristovy církve jako duchovní domov.

Bože, děkujeme ti, že tvůj Duch vzbudil v mnohých ochotu k podpoře společného díla. S tvou pomocí a přičiněním mnohých se podařilo tento kostel Mistra Jana a Mistra Jeronýma znovuvybudovat. Prosíme, naplňuj stále lidská srdce láskou z Ducha a utvářej si z nás svůj v Kristu posvěcený chrám. Amen.

 



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 05.10.2016 03:34 zobrazeno: 268x