WebArchiv - archiv českého webu
Hus 2015 Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

Pátá neděle postní (Judica)


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH


Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

L 2,1-14 Nenápadný příchod Krále do dějin

24.12.2016

Kázání při půlnoční bohoslužbě v kostele sv. Václava v Praze 2 - 24. 12. 2017

Sestry a bratři, poutníci vánoční nocí, všechny vás zdravím!

Příběh z Bible o narození Ježíše, který zaznívá během půlnoční bohoslužby, je jedním z této Knihy knih nejznámějších. Ačkoliv nás od něj dělí časová vzdálenost více než dvou tisíc let, stále poutá naši pozornost a vyvolává fantazii i uměleckou tvořivost, ať již slavných umělců nebo dětí.

Je v něm totiž obsaženo všechno podstatné, co ke křesťanským Vánocům patří – Ježíš jako narozené dítě v jeslích, nad ním s láskou se sklánějící rodiče Josef a Marie. Na betlémských svazích odpočívají stáda ovcí a u nich bdí pastýři. A vše obestírá tajuplná tmavá noc plná jasných zářivých hvězd.

V příběhu, jak jej zaznamenal evangelista Lukáš, vystupují dva vládci. Na jedné straně je římský císař, který vládne v tomto světě. Druhým vládcem je Ježíš jako představitel Božího království, které není z tohoto světa (J 18,36). Zatímco císařové a panovníci světa jsou vidět, Ježíše je možné přehlédnout. Jeho narození a příchod na svět je zdánlivě stranou velkých událostí a světových dějin. Dějiny světa na první pohled píšou ti mocní a vlivní, kteří žijí v palácích. Jako je císař Augustus, který vydal příkaz, a vše se hned v jeho říši dalo do pohybu. Ale do dějin vstupují a ovlivňují je i ti, kteří pocházejí z prostých poměrů. Například některé význačné osobnosti našich národních dějin – buditelé a spisovatelé pocházeli z velmi prostých poměrů. Narodili se například v dřevěné chalupě. V příštím roce si budeme připomínat devadesát let od smrti dr. Karla Farského, který stál na počátku novodobé husitské církve ve 20. letech minulého století a byl jejím prvním biskupem-patriarchou. Narodil se v Podkrkonoší na odlehlém místě v prostém venkovském dřevěném stavení.

Ale Ježíš Kristus zakladatel celého křesťanství – Církve všech doba míst - se narodil ještě v prostších a chudších podmínkách. Neměl ani střechu nad hlavou, jak píše evangelista Lukáš (L 2,7). Už tyto podmínky a okolnosti narození představují Ježíšovu skromnost a pokoru i jeho snášení nepochopení a odmítání, kterému byl jako dospělý vystaven. Ježíš jako Král Božího království je nesrovnatelně mocnější než kterýkoliv pozemský císař a král. A přesto se pro něho nenašlo místo pod střechou. Jaké místo mu vyhradíme my? Někde zcela na okraji? Anebo mu dáme místo ve svém srdci, jako mu toto místo dali Marie, Josef, pastýři a mnozí další, kteří ho poznali a přijali? 

Ve vánočním příběhu evangelista Lukáš zaznamenává tehdejší starověké sčítání obyvatel a soupis majetku. Setkávají se tak dva pohledy na svět a lidský život. Ten první spočívá ve snaze vše popsat a zachytit čísly a co nejpřesnějšími údaji. Ale všechno se zachytit čísly a přesnými údaji nedá. Tomu světu čísel a statistik se vymyká nezachytitelný vnitřní svět. Člověk není přece pouze nějaký statistický údaj, a jeho hodnota není jen v tom, co má, co vlastní. Každý člověk má svoji zvláštní cestu, svůj osobitý životní příběh. A navíc lidský život přesahuje směrem k tomu, co je věčné. Člověk je otevřen věčnému Bohu a jeho sdělení. Tak jako tomuto sdělení shůry byli otevřeni pastýři. Betlémští pastýři měli nejen otevřené oči a sluch, ale i srdce. Dovedli naslouchat Božímu poselství. Uslyšeli poselství anděla: „I pro vás přišel Kristus. V tomto dítěti můžete vidět přijmout i vy svého Spasitele a Krále.“ Na rozdíl od Betlémských pastýřů naše cesta k Bohu je mnohem komplikovanější. Přesto i my jsme zváni k tomuto Světlu v temnotách. I pro nás přece platí: „To Světlo ve tmě svítí, a žádné temnoty ho nemohou pohltit“ (J 1,5).

A ještě si povšimněme, že ve vánočním příběhu hraje zvláštní roli hudba. Narození a příchod Krále je provázeno vznešenou hudbou. Nevíme, jakou hudbu slyšeli pastýři, kteří byli obklopeni nebeským orchestrem. Jako první však zaslechli slova vánočního refrénu, který zaznívá až do našich dní. Melodie vánoční hudby a písní se mění, ale tato slova vánočního refrénu zůstávají stále stejná. „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi“ (L 2,14). Právě tento nádherný a nepřeslechnutelný zpěv slávy a pokoje je spojen podle svědectví Bible s narozením Krále Ježíše – Betlémského dítěte, kterého by možná lidé přehlédli. Vždyť jeho narozením, jeho životem a jeho službou druhým je oslaven Bůh a nabídnut nám lidem vzácný pokoj a smíření.

V našich dnech naplněných všedními starostmi a stresujícími povinnostmi potřebujeme prožít občas slavnostní chvíle, které člověka povznášejí. V životě plném rychlého tempa, neklidu i rozporů potřebujeme vnitřní pokoj a zklidnění. Právě o Vánocích, naplněných poselstvím evangelia, můžeme zakoušet slavnostní okamžiky a vnitřní pokoj. Vždyť proto se Ježíš narodil a přišel, aby Boží Světlo a Láska vstoupily do našeho světa a zůstávaly v Ježíši Kristu zde s námi. Amen.



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 03.01.2017 03:59 zobrazeno: 89x