WebArchiv - archiv českého webu
Hus 2015 Setkání mládeže Na půl Metodické materiály - Mistr Jan Hus

Druhá neděle po Velikonocích


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH


Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Ez 36,26 Novoroční úvaha 2017 o Lutherovi a Farském

02.01.2017

„A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha“

Rok 2017 nám křesťanům Církve československé husitské nabízí možnost poznávat zřetelněji dvě osobnosti víry - Martina Luthera – představitele světového protestantismu a Karla Farského – modernistického kněze a spoluzakladatele Církve československé husitské. Přes osobnosti svědků víry se můžeme přiblížit k Ježíšovi. K Ježíšovi můžeme přistupovat ale přímo a bezprostředně ho poznávat ze svědectví Nového zákona. Můžeme se k němu přímo a bezprostředně modlit. Jeho slovo a jeho činy spásy provázejí nás ve zvěstování a liturgickém slavení církve po celý rok. V tomto smyslu nepotřebujeme žádné prostředníky než Ježíše samotného, ve kterém se zjevuje osobně Bůh. Přesto svědkové víry jsou ukazateli k Ježíšovi v různých místech a dobách. Luther je postavou německého křesťanství, Karel Farský zase českého křesťanství. Luther žil a působil na rozhraní mezi středověkem a novověkem. Farský působil již v nové době označované jako moderní. Lutherovi bylo, je a bude věnováno mnoho zájmu v roce 500. výročí od jeho vystoupení. Na dobových obrazech sedí u stolu ve společenství ostatních reformátorů a má v ruce Bibli. Na stole je rozžehnutá svíce. Reformace v osobě Martina Luthera - symbolicky vystiženo - tak znovu přináší světlo Božího slova. Jak to je vyjádřeno v evangeliu podle Matouše: „  A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě“ (Mt 5,15). Podle Luthera je „opravdovým pokladem církve nejsvětější evangelium slávy a milosti Boží“, jak to vyslovuje v 62. tezi ze svých 95 proslulých tezí proti odpustkům.

Doktoru Karlu Farskému máme věnovat zájem především my, kteří spolutvoříme Církev československou husitskou v současné době. Letošní výročí 90 let od jeho smrti se stalo impulsem k zahájení důstojné úpravy jeho rodiště ve Škodějově u Semil, včetně vybudování lesní kaple. Přiblížit více tuto osobnost nám mohou publikace, přednášky, výstavy, pořady. I Karel Farský byl reformátor církve a usiloval o její reformy ve své době.

Slovo „reformátor“ bylo v Římskokatolické církvi dříve tak trochu podezřelé. Neboť každou reformu a reformaci provázejí ostré střety a někdy i rozdělení církve, jak to bylo v případě Martina Luthera v 16. století, tak i v případě Karla Farského v počátku 20. století. Ačkoli ani jeden z nich nechtěl v počátku žádné vytvoření nové jiné církve. A přesto se i v Římskokatolické církvi běžně hovoří o „reformě“ a dokonce o „reformátorech“. A toto označení bylo přiřknuto i mistru Janu Husovi. A dokonce o současném papeži Františkovi se hovoří jako o „reformátorovi“ církve.

„Reformace“ je tématem roku 2017. Toto slovo bylo nepatřičné a nežádané ve společnosti před rokem 1989. Zdůrazňovalo se slovo „revoluce“, jako jednou pro vždy provedený převrat cestou násilí, nátlaku a moci, a nastoupení jediné správné cesty k lepším zítřkům, kterou již není třeba reformovat. Reformní znaky jsou proto velmi podezřelé pro totalitní období a režimy. Reformace v sobě obsahuje cestu nenásilí, v případě náboženské reformace – formování Božím slovem. Reformace a reformy – to není jen něco vnějšího, ale především vnitřní proces dlouhodobé obnovy.

Lidé rádi chtějí změny, ale sami se změnit nechtějí. Reformy někdy ulpívají jen na povrchu, ale obsahu živého evangelia a lidského srdce se nedotýkají. Vnější změny poměrů jsou někdy nutné a potřebné, ale samy o sobě vnitřní hlubokou proměnu a obnovu církve a srdcí věřících nepřinesou.

Heslo roku 2017 podle hesel Jednoty bratrské zní: „A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha“. Prorok Ezechiel hovoří o novém srdci a novém duchu, který od Boha obdrží jeho lid. Původně je v zaslíbení míněn židovský lid. Jako křesťané chápeme toto proroctví ve smyslu zaslíbení seslání Ducha svatého. Je to Duch života a Duch obnovy, Duch, který tvoří nové. Proto „nový duch“. Prorok Ezechiel hovoří však o novém srdci a novém duchu. Nestačil by jen „nový duch“? Ne, nestačil. Srdce a Duch jsou v těsném spojení. Vždyť Bůh vylévá lásku Ducha svatého do lidských srdcí (Ř 5,5). Staré kamenné srdce, o kterém také mluví prorok Ezechiel (Ez 36,26b), nemůže přijmout Božího Ducha. Je potřeba mít nové srdce, proměněné srdce, srdce přístupné Duchu svatému. Každý biblický verš, každou jednotlivou výpověď Písma svatého je nezbytné číst v širších souvislostech. Stejně tak i tento verš o novém srdci a novém duchu. Být naplněn Duchem Božím neznamená bezbřehou libovůli a povýšení své vlastní svobody nade vše. Jak se tento nový duch projevuje, sděluje prorok Ezechiel v zápětí: „Učiním, že se budete řídit mými nařízeními, zachovávat moje řády a jednat podle nich“ (Ez 36, 27). Je to Duch pravého synovství, který se projevuje oddanou poslušností Boha (Ř 8,15).   

Heslo roku 2017 tak velmi dobře koresponduje s rokem reformace dr. Martina Luthera i s výročím dr. Karla Farského. Duch svatý v nitru člověka je začátkem reformace a obnovy. Prostoupen Duchem Božím byl Martin Luther, prostoupen Božím Duchem byl i Karel Farský. Duch Boží je zdrojem a podnětem každé pravé reformace a obnovy církve, která se odehrává nejprve v lidském srdci. Můžeme tak čas nového roku prožívat pod zaslíbením Božího slova, že Bůh má moc proměňovat naše srdce i obnovovat církev a vést nás svým Duchem. Amen.



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 03.01.2017 04:15 zobrazeno: 143x