WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

Šestá neděle po Velikonocích


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH


Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Promluva a modlitba při rozloučení se sestrou Dagmar Drobílkovou

14.03.2017

Kostel sv. Václava Na zderaze v Praze 2 - Novém Městě - 14. 3. 2017

Sestry a bratři,

pro tuto chvíli jsem zvolil dvě čtení, přesněji dva verše z Písma svatého. První je ze Starého zákona Žalm 4., verš 7.: „Mnozí říkají: "Kdo nám dá užít dobrých věcí?" Avšak nad námi ať vzejde jas tvé tváře, Hospodine!“ Druhé čtení je z Nového zákona, z listu apoštola Pavla Římanům, 8. kapitoly, 28. verš: „Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha.“

V tomto smutečním shromáždění v kostele sv. Václava Na Zdraze v Praze 2 – Novém Městě si chceme s vděčností a láskou připomenout naši milou sestru Dagmar Drobílkovou, narozenou 16. září v roce 1930. Osobně chci poděkovat za všechno to, co spolu s manželem Miroslavem konali pro tuto náboženskou obec i pro naši církev během svého života.

Zprvu s manželem po svatbě v roce 1955 přicházeli do kostela sv. Jana Křtitele na Prádle na Malé Straně. Měli úzký vztah k bratru faráři Karlu Vodičkovi. Vzhledem ke svému bydlišti ve Školské ulici jim později přirostl k srdci právě tento kostel. Sestra Dáša se spolu s manželem účastnila takřka všech akcí a oba byli aktivně zapojeni do činností této náboženské obce.

S manželem připravili z kroniky a zápisů podklady pro historii náboženské obce v Praze 2, která vyšla v církevním tisku i v publikaci věnované tomuto kostelu.

V době, kdy jsem zde působil jako farář, navštěvoval jsem pravidelně manžele Drobílkovy v jejich bytě ve Školské ulici a měl jsem v nich i osobní podporu. Projevovali vždy pohostinnost a srdečnost. Sestra Drobílková se o vše velmi živě zajímala. Sledovala pozorně dění v církvi i ve společnosti. Měla ve své paměti, ale i v podobě shromažďovaných novinových článků, mnohé informace, a mohl jsem se tak od ní dovídat mnoho zajímavého i z minulých dob.

Chtěl bych poděkovat sestře farářce Emě a všem, kteří ji v závěru jejího života navštěvovali, byli jí nablízku konkrétní pomocí a povzbuzovali ji slovem. Sestra Drobílková patřila spolu s manželem k té generaci, která žila s církví a v církvi. Tohoto jejich upřímného zájmu jsem si vždy vážil a cenil.

Zamýšlíme se dnes nad Božím slovem z Bible, kterému právě zde v tomto kostele sestra Dagmar Drobílková pravidelně a pozorovně naslouchala.

V Žalmu 4. slyšíme: „ Mnozí říkají: "Kdo nám dá užít dobrých věcí?" Avšak nad námi ať vzejde jas tvé tváře, Hospodine!“ Během svého života můžeme užívat mnohé „dobré věci“. Můžeme prožívat i chvíle radosti, štěstí a pozemského dobra. Věřící ví, že nejsou samozřejmostí, ale mají být přijímány s vděčností jako nesamozřejmý dar.

Zkušeností věřícího člověka je však také to, že ve složitosti lidského života procházíme i obdobími těžkými. I sestra Dagmar procházela takovými situacemi, zvláště v závěru života. Výpověď apoštola Pavla z listu Římanům však zní v tom smyslu, že všecko napomáhá věřícímu člověku k dobrému. I to těžké, nepříjemné, neradostné.

Co však nelze v této biblické výpovědi přeslechnout, je to, že se jedná o ty, kteří milují Boha. „Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha.“ Sestra Drobílková měla ve svém srdci lásku k lidem. Měla ráda svého manžela Mirka. Měla ráda ty, se kterými se setkávala v tomto kostele, i mnohé další. Měla ve svém srdci lásku k Bohu. Tato láska k Bohu překlene i všechna dočasná trápení a zkoušky.

Bůh vede člověka k dobru časnému, ale i k tomu věčnému, které přesahuje hranice a rozměry tohoto našeho pozemského života. Na této cestě do věčnosti provázíme tuto naši sestru modlitbou.

Modlitba

Věčný Bože a náš milující Otče! Ty jsi Bůh, který „dává život mrtvým a povolává v bytí to, co není“ (Ř 4,17).

Chceme ti poděkovat za život naší sestry Dagmar Drobílkové, jehož čas zde na zemi se již naplnil. Celý její život je před tebou rozevřen jako otevřená kniha. Děkujeme ti za každý její drobný čin vykonaný z lásky k tobě a tvé církvi. Děkujeme ti, že jsi jí dával poznávat svého Syna a našeho dobrého pastýře Ježíše Krista. V něm mají naději všichni, kteří věří, neboť jsi poslal na svět svého Syna, ne aby nás soudil, ale zachránil (J 3,17).

Děkujeme ti, že jsi ji v životě provázel a vedl ji i přes všechny těžkosti k dobru časnému i věčnému. Nikoli pro naše zásluhy a pro naši spravedlnost, ale pro Kristovu milost a jeho spravedlnost, dej naší sestře Dagmar i nám obstát před tvým soudem. Otevři jí brány svého království spravedlnosti, pokoje a radosti (Ř 14,17). Uveď ji do svého nebeského domova, neboť Ježíš nás povzbuzuje, že ve tvém domě je mnoho příbytků (J 14,2). Vždyť náš domov je v tobě, odvěký Bože, ve tvé věčné náruči (Dt 33,27). Amen.



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 03.04.2017 03:51 zobrazeno: 51x