WebArchiv - archiv českého webu

Jak rozuměl Masaryk „České otázce“ a jak ji chápat dnes

25.03.2018

Článek do ČZ č. 12/2018

Za významné a podstatné dílo Tomáše G. Masaryka je považován jeho spis „Česká otázka“ z roku 1895.  Obsahuje dobře promyšlený a ucelený koncept české národní identity, který byl uplatněn při formování a vzniku našeho samostatného státu. Na myšlenky v „České otázce“ pak Masaryk navazoval svými dalšími spisy, v nichž rozpracoval jednotlivá témata z této knihy.

Masarykův spis „Česká otázka“ byl vydán také v roce 1969, tedy v čase již nastupující normalizace. Toto vydání je uvedeno citátem „Nepodlehne ani ohni ani meči“ (Nec igni cedit nec ferro). V té době se již dalo tušit, že tento spis ani další Masarykova díla hned tak u nás nevyjdou. Bylo již zřejmé, že česká otázka jako otázka po vyšších hodnotách našeho národa a naší vlasti zůstane v další epoše nesamostatnosti našeho státu nežádoucí. Je příznačné, že hned v roce 1990 byl tento spis znovu vydán v nakladatelství Svoboda. V loňském roce byla vydána obsažná publikace s názvem „Česká otázka a dnešní doba“, která dokládá, že Masarykem položené zásadní téma zůstává stále živé a v nových vnitrostátních, evropských a celosvětových souvislostech je znovu aktuální.

Masarykem jsou totiž položeny otázky: Kdo jsou Češi? Jaké je naše místo v dějinách Evropy? Jaké je místo a úkol našeho národa v dějinách lidstva a světa?

Odpovědi Masaryka na českou otázku mají filozofickou povahu a podstatu. Cílem filozofie českých dějin je podle Masaryka humanita. Z hlediska Církve československé husitské je pak důležité Masarykovo ocenění české reformace, v níž se tato hodnota lidství projevila zvláštním způsobem jako idea bratrství. K této epoše dějin českého křesťanství a jejímu reformačnímu programu se od svého počátku přihlašuje právě Církev československá husitská.

V České otázce je často zmiňován německý myslitel Johann Gottfried Herder (1744-1803), který měl zřetelný vliv na představitele národního obrození – evangelického duchovního Jana Kollára, na jeho filozofii dějin a také na myšlenku humanity. Masaryk píše, že Kollár „přilnul k humanitnímu ideálu Herderovu. Humanita po stránce etické, vzdělanost po stránce rozumové se staly Kollárovi národním ideálem“. Podle Herdera je rozvíjení a prohloubení humanity konečným cílem dějin, jak to vyjadřuje v díle „Ideje k filozofii dějin lidstva“. U Herdera jako teologa se však jedná o lidství, které směřuje k Bohu, neboť v člověku je „otištěn obraz Stvořitele naší země“. Pro Herdera náboženské a humanitní ideály splývají. S tímto pochopením úzkého vztahu náboženství a humanity se setkáváme i u Masaryka.

Pro Masaryka je humanita národním i politickým programem. V „České otázce“ říká, že nesmí být pouze obrozeneckým heslem, ale musí být snahou každého a všech. Humanita jako cíl a program národní musí důsledně určovat naši národní taktiku. Neznamená to, že by se český národ vyznačoval humánnějším jednáním než jiné národy. Humanita se týká každého národa jako závazek i cíl. Takto univerzální a široce pojatá humanita vychází z Ježíšova evangelia, jak to chápali Mistr Jan Hus, Jan Amos Komenský, ale i Tomáš G. Masaryk.

Pojetí českého národa podle Masaryka tak není úzké, omezené a do sebe zahleděné vlastenectví, ale hluboké vědomí sounáležitosti s druhými a trvalé úsilí o univerzální hodnotu lidství a lidskosti.

Tomáš Butta

 



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 09.05.2018 08:48 zobrazeno: 82x


Diakonie a misie CČSH        Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus