WebArchiv - archiv českého webu

Humanita u T. G. Masaryka a její inspirační zdroje a návaznost

22.04.2018

Článek do ČZ č. 16/2018

V roce 1901 vyslovil Tomáš G. Masaryk přednášku „Ideály humanitní“, která nebyla určena jen pro univerzitní prostředí, ale pro širší veřejnost. Ve stejném roce byla otištěna v časopise Čas. Myšlenka humanity prostupuje dalšími Masarykovými spisy a je základem novodobého českého politického myšlení usilujícího o demokracii, která vychází z etických principů a duchovních hodnot. 

Humanita je i v naší současnosti rozšířený pojem a souvisí s individualitou a jedinečností každého člověka. Masaryk se ve svém spise „Ideály humanitní“ kriticky vyrovnává se socialismem, který dostatečně nerespektuje hodnotu jednotlivce. Určujícími se pro něj stávají masy a nikoli zájem a práva jednotlivce. Na druhé straně Masaryk nesouhlasí ani s krajním individualismem, který nezohledňuje sociální vztažnost člověka a vede ke zbožštění „já“ ve smyslu „bohem jsem já“ (Ideály humanitní, Praha 1990, s. 26, s. 32). Masaryk je zastáncem „mírného individualismu filozofického a etického“ (s. 33) a humanita jako opak tvrdosti a egoistické bojovnosti je podle něho založena na soucítění s druhými a účinné lásce (s. 58). Humanita vychází z pravidla „Miluj svého bližního jako sám sebe“, které je druhou částí tzv. Ježíšova dvojpřikázání lásky (Mt 22,37-39; srov. Ř 13,9).

Masaryk navazuje na téma humanity, které bylo živé v národním obrození a u jeho představitelů, jakými byl Jan Kollár, František Palacký a další. Jedním z inspirujících podnětů představitelů národního obrození byl německý evangelický teolog, filozof a básník J. G. Herder (1744-1803), který je autorem spisu „Ideje k filozofii dějin lidstva“, monumentálního, ale nedokončeného díla. Tento spis, respektive jeho části, přeložil do češtiny filozof Jan Patočka a vyšel pod názvem „Vývoj lidskosti“. Podle Herdera v části o křesťanství je v Ježíšových slovech obsažena nejvyšší humanita a tato humanita je dosvědčena v jeho životě i smrti (srov. Kniha sedmnáctá, s. 337).

Inspiračním zdrojem pro národní obrození i T. G. Masaryka není však jen německá filozofie a teologie osvícenství, ale též česká reformace, konkrétně dílo bratrského biskupa a pedagoga Jana Amose Komenského. Navíc Herder se s dílem Komenského seznámil. Oceňoval jeho spis „Panegersia neboli Všeobecné probuzení“ o nápravě lidských záležitostí v oblasti vzdělání, politiky a náboženství probíhající ve spolupráci filozofů, politiků a teologů. Podle Jana A. Komenského je cestou k pravému či plnému lidství výchova a vzdělání, jak dokládá jeho spis Pampedie (Vševýchova). „Všichni lidé bez rozdílu mají být vychováváni k pravému lidství“ (Obecná porada o nápravě věcí lidských, III. sv., 1992, s. 21). Biblickým předpokladem Komenského antropologie a východiskem jeho výchovy k lidskosti je stvoření člověka k Božímu obrazu (Gn 1,26).

Je zřejmé, že humanita souvisí nejen s antickým ideálem harmonicky rozvíjejícího se člověka, ale i s biblickou antropologií, a především s osobností Ježíše Krista, který je nositelem a vzorem pravého lidství (Ef 4,13). Podle svědectví Nového zákona je Ježíš „obrazem Boha neviditelného“ (Ko 1,15). Je označován jako „poslední Adam“ (1 K 15,45) či jako „druhý člověk z nebe“ (1 K 15,47).

Se zvláštním důrazem na pravé lidství Ježíše Krista se setkáváme v učení zvláště v počátcích Církve československé husitské v díle dr. Karla Farského, Aloise Spisara a dalších. Můžeme zde spatřovat i spojitost s humanistickou tradicí českého myšlení prezentovanou filozofem a politikem Tomášem G. Masarykem, ale sahající hlouběji do doby národního obrození i k inspirujícím motivům české reformace.

Tomáš Butta

 



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 09.05.2018 08:50 zobrazeno: 124x


Diakonie a misie CČSH        Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus