WebArchiv - archiv českého webu

Ž 125 Nesetrvá žezlo zvůle na údělu spravedlivých

16.06.2018

Kázání na Církevním zastupitelstvu dne 16. června 2018

Sestry a bratři, v tomto roce zakončeném osmičkou si připomínáme řadu výročí vztahujících se k našim dějinám i k našemu státu a jeho vzniku před sto lety.

Hodnoty, na kterých stojí náš novodobý stát, jsou duchovními hodnotami a mají své hluboké biblické kořeny. Právě úkolem církve je připomínat tyto trvalé hodnoty, ke kterým patří především víra, doufání v Hospodina. „Kdo doufají v Hospodina, jsou jak hora Sión …“ , slyšíme v žalmu 125. Obraz této víry je v žalmu vyjádřena obrazem pevné hory, která se zdvíhá k nebi.

Tuto víru spojenou se vzdělaností šířili v našem národě Cyril a Metoděj.

Tuto víru spojenou se zaujetím pro pravdu osvědčoval mistr Jan Hus i tváří v tvář smrti.

Vírou spojenou s nezlomnou nadějí žil Bratr Jan Amos Komenský, pro kterého v této zemi nebylo místo a působil v exilu. Ve své závěti umírající matky Jednoty bratrské vyslovil proroctví: „Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu se vláda věcí tvých navrátí do rukou tvých, ó lide český.“

Ale nelze zapomínat na víru spojenou s touhou po svobodě těch, kteří umírali na bojištích 1. světové války.

Nelze zapomínat ani na ty, kteří čelili zvůli nacismu a ty, kteří odolávali tlaku pozdější komunistické totality skrývající se za plášť společenské rovnosti.

Je třeba připomínat, že víra v Boha osvědčená staletími, je hodnotou i dnes – v přítomné nejistotě a neklidu, v divné a zmatené době plné ohrožení a úkladných projevů zla.

Naše dějiny jsou součástí dějin světa. A jako takové jsou poznamenány boji, útiskem, podmaněním slabších národů silnějšími. Lid této české země zakusil často to, co je v žalmu nazýváno jako „žezlo zvůle.“ To je opakem „žezla práva“ (Ž 45,7).

Žezlo jako hůl nebo prodloužená ruka znamená moc, autoritu a vládu. Naše země zakoušela „žezlo zvůle “ v různých dějinných dobách. Ať již tímto žezlem mávali a hrozili lidé odjinud nebo přímo zde či používali k tomu loutky poddajných vládců. Doba takové vlády je k nevydržení dlouhá. Dlouhá tak, že se na ni dá nakonec zvyknout. Někteří lidé si pak ani nedokáží představit, že by mohli být poměry jiné a zvyknou si na projevy trvalé manipulace a osobních omezení a smíří se s tím. Jenomže vláda svévolných nemá definitivní trvání. Jak slyšíme v žalmu: „Nesetrvá žezlo zvůle na údělu spravedlivých.“

Žezlo zvůle znamená, že mocní a vlivní rozhodují, jak se jim zlíbí. Mají dojem, že mohou dělat, co chtějí. Na nic a na nikoho se neohlížejí, jen jim jde o prosazení svých záměrů.

Budeme si připomínat 28. říjen 1918. Pro tu dobu byly charakteristické ideály demokracie. Demokracie – skutečná demokracie je hrází proti takovému vládnutí svévolných jednotlivců či skupin. Jednotlivci či skupiny nemají mít neomezenou moc na úkor ostatních. Nemohou libovolně zneužívat své postavení pro své cíle a záměry.

Jestliže to platí pro společnost a stát, který není vymaněn ze sféry Boží vlády, pak tím více to platí o církvi. Ta je pod přímou vládnou dobrého Pastýře Ježíše Krista.

Svévolné vládnutí a totalitní moc mají vliv na ty, kteří v takových poměrech žijí. Proto je řečeno v žalmu: „Nesetrvá žezlo zvůle na údělu spravedlivých, aby snad neobrátili spravedliví ruce své k podlostem.“ Díky Bohu, že se tato slova žalmu naplnila také nejednou v našich dějinách.

Žalm končí přáním pokoje: „Pokoj s Izraelem.“

Při vyslovení této tisíciletí staré prosby žalmu se v naší mysli vynořuje obraz dnešního Izraele. „Pokoj s Izraelem. “ Jak aktuálně tato prosba zní do míst nenávisti mezi současnými obyvateli biblické země.

Současně chápeme Izrael jako Boží lid. Církev je nový Izrael svolaný skrze Ježíše Krista (Ga 6,16). Přání pokoje se má nést mezi námi křesťany. Vždyť ani mezi námi není v dostatečné míře skutečný pokoj.

Toto přání pokoje je však rozšířeno na všechny. 

Modlíme se za mír, pokoj, a plnost života pro všechny.

V tomto roce při různých shromáždění a akcích v církvi chceme se s důvěrou obracet k Bohu – Pánu dějin a prosit ho za svou zemi, ale prosit i o dobro a pokoj pro všechny. Amen.



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 01.08.2018 11:43 zobrazeno: 77x


Diakonie a misie CČSH        Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus