WebArchiv - archiv českého webu

Př 13,15-20 Na cestě k Boží moudrosti

03.10.2018

Kázání na začátku akademického roku při studenstské bohoslužbě v Husově sboru na Vinohradech dne 3. října 2018

Sestry a bratři,

setkáváme se dnes na počátku nového akademického roku na zahajovací studentské bohoslužbě zde v Husově sboru v Praze na Vinohradech. Na začátku nového darovaného času předkládáme Bohu své modlitby za Husitskou teologickou fakultu, za její vedení, pedagogy, pracovníky a studující, ale i za všechny další studenty a mladé lidi. Také můžeme odevzdat Bohu svá zcela osobní přání, tužby a prosby, aby nás během našeho času studia provázel, posiloval a ukazoval nám v životě dobré a smysluplné zaměření. Dnes pověříme službou i dva nové spirituály – Bohoslovecké koleje dr. Karla Farského a Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy. Také tyto dva bratry – Tomáše a Filipa provázejí naše modlitby. Prosíme, aby Boží moudrost prostupovala jejich srdce, myšlení i úsilí v jejich službě spirituálů.

Pro tuto příležitost jsem zvolil za základ promluvy dvě výpovědi z Bible ze starozákonní knihy Přísloví ze 13. kapitoly. První zní: „Učení moudrého je zdrojem života“ (Př 13,14a); a ve druhé slyšíme: „Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým“ (Př 13,20a).

Nejen filozofie, ale právě také obor teologie se vztahuje k moudrosti. A to nejen k lidské moudrosti, ale především k Boží moudrosti. Teologie je hledání této hluboké, skryté moudrosti. Rozlišuje se moudrost rozumu a moudrost srdce. Teolog se má vyznačovat obojím – rozumem, kritickým posuzováním, ale i otevřeným srdcem důvěřujícím Bohu. K moudrosti se přichází přes těžké zkoušky, mnohými zápasy a tříbením ducha. Velké osobnosti křesťanského myšlení a života víry – apoštol Pavel, církevní otec Augustin, reformátor Martin Luther a mnozí další jako dr. Karel Farský, procházely obtížnými duchovními zápasy. I husitská teologie má svůj původ v duchovních zápasech mnohých o Boží pravdu, o Boží moudrost a o Boží slávu.

V knize Přísloví ve 13. kapitole je řečeno: „Učení moudrého je zdrojem života“. Vidíme, že moudrost, je něco praktického, co se týká našeho života. Teologie, učení moudrosti není jen tím, co je spojeno s velkými znalostmi a hlubokým poznáním, není jen pronikáním do tajemství světa a člověka a toho, co nás přesahuje. Ale učení moudrosti znamená správnou orientaci v životě. Týká se našeho života, našeho smýšlení a jednání ve zcela konkrétních situacích.

Z Bible je zřejmé, že moudrost plyne z úcty k Bohu (Př 1,7; 4,7; Ž 111,10). Teologie bez víry není skutečnou teologií. Teologie jako učení moudrosti vede k úctě vůči Bohu. A tím může přivádět k pramenům života, jak toho duchovního, tak života v plnosti vůbec. Vždyť Ježíšova slova jsou Duch a život (J 6,63) a on proto za námi na tuto zemi přišel, abychom měli život a měli ho v hojnosti (J 10,10).

Kdybychom měli přirovnat roli spirituála k některé z biblických funkcí, tak by to mohl být „učitel moudrosti“. V knize Přísloví se o nich mluví jako o tzv. „moudřích mužích Izraele“ (Př 22,17; 24,23). A zmiňuje je i Ježíš vedle proroků a zákoníků (Mt 23,24). Tento nositel moudrosti není jen kněz, který se věnuje svým povinnostem v chrámu. A není také zcela totožný s učitelem Zákona, který vykládá Písmo v synagogách, ve škole. Učitel moudrosti, který se věnuje druhým a jejich duchovnímu životu, se pohybuje všude - v chrámu, synagogách, ale i v domech, v ulicích i v přírodě. Pohybuje se na různých místech. Podobně i spirituál se pohybuje mezi fakultou, církví, kolejí, studentských prostředím. Už k tomuto samotnému pohybu a setkávání se s lidmi v různém prostředí je potřeba značná moudrost, citlivost a schopnost vcítit se do druhých a respektovat různá pravidla. Učitel moudrosti, jak je to zřejmé právě z knihy Přísloví, má mít k druhým osobní vztah. Naslouchá druhým, dává s opatrností rady, vede svým příkladem a slovem k pravé moudrosti – k duchovní moudrosti. Ale kdo vlastně může o sobě říci, že je moudrý? Jak se dojde k moudrosti? Jistě, něco přináší určité životní zkušenosti, ale jistě sám o sobě věk není zárukou moudrosti. Vždyť i dvanáctiletý chlapec Ježíš předčil vyškolené staré, zběhlé a zkušené židovské teology a učitele (L 2,46-47; Ž 119,100). Také člověk nemá být moudrý sám ve svých očích. Jak je řečeno v knize Přísloví: „Nebuď moudrý sám u sebe, boj se Boha, od zlého se odvrať“ (Př 3,7). A v knize Kazatel je vysloveno upozornění: „Nebuď nad míru moudrý. Proč by ses měl zničit?“ (Kaz 7,16). Skutečná moudrost vede k pokoře a spolehnutí se na Boha, že je s námi, kde naše síly nestačí.

Ve druhém výroku u knihy Přísloví ze 13. kapitoly je naše pozornost upnuta také na moudrost získávanou od moudrých učitelů: „Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým.“(Př 13,20). Pro každého studujícího je důležitá osobnost učitele, který ho uvádí do určitého oboru. Učitel ovlivňuje svého žáka a je mu pomocí ve studiu. Učitel pomáhá v orientaci ve složitosti studovaného oboru, ale i v životě. Na teologické fakultě byla autorita učitelů vždy velká. Jsou chápáni nejen jako učitelé nauk, ale jako ti, kteří nám přibližují svou osobností Boží moudrost. Žádný člověk není však tím, kdo by Boží moudrost plně obsáhl. Nelze se tedy k žádnému člověku bezvýhradně upnout. Ale máme zde především příklad apoštolů a především autoritu samotného Ježíše. K němu máme směrovat svoji plnou důvěru, neboť v něm jsou všechny poklady moudrosti a poznání (Ko 2,3). A učitelé a spirituálové jsou těmi, kteří nás mohou na tuto cestu k Boží moudrosti upozorňovat, zvát, přivádět a jít určitý úsek našeho života s námi. Kéž tak mohou činit k dobru studentů, prospěchu fakulty, užitku církve, ale především k Boží slávě.

 Kéž jim i nám všem Bůh dopřává svoji milost!

 Amen

 



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 02.11.2018 02:19 zobrazeno: 11x


Diakonie a misie CČSH        Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus