WebArchiv - archiv českého webu

Chelčický a Žižka v pohledu T. G. Masaryka

06.10.2018

Projev v Sudoměři dne 6. října 2018

Vážená paní starostko, vzácní hosté, vážení účastníci tohoto shromáždění, sestry a bratři!

Pozdravuji vás všechny jménem Církve československé husitské, která je spolupořadatelem této již tradiční akce.

V tento den se konají Dny Petra Chelčického v Chelčicích a současně je dnes i vzpomenutí na Jana Žižku u jeho mohyly zde v Sudoměři.

Obě postavy – Petr Chelčický a Jan Žižka mohou svým zaměřením na nás působit zcela protichůdně. Na jedné straně je důsledně mírumilovný myslitel Petr Chelčický a na druhé straně neohrožený bojovník Jan Žižka.

Oba dva přitom spojoval vztah k Janu Husovi. Petr Chelčický se s Janem Husem za jeho života setkával (Boubín, Chelčický, s. 22). A Jan Žižka přicházel do Betlémské kaple, když zřejmě provázel královnu Žofii, a naslouchal Husovým kázáním (Sakař, Žižka, s. 7).

Chelčický navazoval na Husův odkaz nenásilím a láskou k nepřátelům. Hus skutečně byl proti válkám, avšak připouštěl obranu. Jan Žižka se postavil v čase ohrožení za program husitské reformace se statečností a přísnou kázní vojáka. Tento rozpor postojů Chelčického a Žižky však není naprostý.

Obě postavy jsou uváděny Tomášem. G. Masarykem v jeho proslulém projevu ve Švýcarsku roku 1915, kdy se otevřeně vymezil proti válčícímu Rakousku-Uhersku a začal usilovat o samostatný stát. V projevu, ze kterého se dochovaly jen poznámky, je pochopitelně uváděn i Jan Hus, ale také Jan Amos Komenský. Masaryk říká: „Hus, Žižka, Chelčický, Komenský jsou pro nás živoucím programem“ (Ve jménu Husově, cit. s. 19).

Masaryk jako filozof představoval ideály humanity a jako politik prosazoval demokracii. Změny podle něho měly být nastolovány nenásilným způsobem a uskutečňovány každodenní drobnou a vytrvalou prací. Byl mu velmi blízký Chelčický a jeho cesta nenásilí (srov. Pitter, In: TGM ve třech stoletích, s. 163). A současně se odvolával i na Žižku. Ke svému ženevskému projevu si poznamenal: „Naše reformace dává toto pravidlo: Odsuzujeme násilí, nechceme a nebudeme ho užívat; avšak budeme se proti němu bránit i železem“ (Ve jménu Husově, cit. s. 19).

Jako realistický a praktický politik se zavazoval o vznik armády samostatného státu, která se utvářela z řad legionářů.

V tom se odlišoval od ruského myslitele Lva Nikolajeviče Tolstého, který viděl své názory blízké Chelčickému a odmítal jakékoli násilí (srov. Boubín, Chelčický, s. 168). Tolstoj nerozlišoval mezi násilím, které je spojeno s útokem, a tím, které je užíváno v nutném případě k obraně. Naproti tomu Masaryk toto rozlišení činil a podle jeho názoru „obrana není násilí“ (Ve jménu Husově, cit. s 19). Podle Masaryka obranné uplatnění síly nespadá do kategorie násilí. Jeho cílem není způsobit škody, ale nastolení spravedlivých a pokojných vztahů, jaké mají být.

Letošní 100. výročí vzniku našeho státu je příležitostí přemýšlet s Masarykem i o postavách z doby husitské, jako je Petr Chelčický a Jan Žižka, neboť náležejí spolu s dalšími k naší národní tradici a inspiračním zdrojům, které hrály svou významnou roli při vzniku našeho státu, jeho utváření i jeho obraně v dalších dějinách.

Patří dík všem, kteří v Jižních Čechách a kdekoli jinde udržují živou památku postav husitství, náležejících k této naší společné tradici.

Říjen L. P. 2018

 



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 02.11.2018 03:19 zobrazeno: 38x


Diakonie a misie CČSH        Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus