WebArchiv - archiv českého webu
Hus 2015 Setkání mládeže Na půl Metodické materiály - Mistr Jan Hus

První neděle po Velikonocích


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH


Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Mt 6,33 Hledání Božího království a prosba za jeho příchod

Kázání na sněmu - leden 2008 Ž 145, 10-13; Zj 11,15-17

Sestry a bratři, biblickým tématem tohoto sněmu je Ježíšova výzva: „Hledejte Boží království a spravedlnost a všechno ostatní vám bude přidáno.“

         Program celého Ježíšova působení se dá vyjádřit výrazem „Boží království “ či „království nebeské “. Ve svých podobenstvích – obrazných příbězích vysvětluje Ježíš posluchačům všech dob řády a hodnoty Božího království. Ježíš je a současně uskutečňoval svými činy. Za jeho příchod v plnosti se modlil a své učedníky k takové modlitbě vede. Boží království – stav dokonalosti a trvalé harmonie se nedá totiž uskutečnit jen lidskou aktivitou.

Člověku je vlastní touha po zlepšení, po zdokonalení. Na pozadí této touhy je tušení Božího království. Zejména u mladších lidí je tato touha velká. Když mladý člověk kolem sebe vidí mnoho nedostatků, rád by to změnil. V zápalu a nadšení pro změny se mu může jevit všechno jednoduché. Domnívá se, že to půjde rychle a snadno. Takový přístup může být naivním laciným nadšením. Všechno hned a rychle. Ale křesťan má být běžec na dlouhé tratě. Ne sprinter, který chvíli běží a pak se vyčerpá.
Když se objeví první překážky, tak se člověk může rozzlobit. Dostaví se hněv. Je rozezlen na druhé a chce to řešit radikálně. Ale z Písma zaznívá připomenutí: „Vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš “ (Jk 1,20).
A poslední stádium je rezignace. „Nic nemá cenu.“ Všechno je stejně špatně.“ A člověk se už o nic nebude snažit, když to není podle jeho představ.
Ani naivní optimismus ani hněv ani rezignace, ale … a to je právě vyjádřeno prosbou modlitby Páně „přijď tvé království.“ Hledání Božího království znamená současně pokornou a vytrvalou modlitbu. Kdo se totiž modlí tuto modlitbu, tak je člověkem, který něco očekává, který hledí do budoucnosti, je otevřen novému, očekává něco, co přijde, co Bůh člověku připravil.
Je to i rozdílný postoj od takového, kdy člověk žije jen pro přítomnou chvíli. Říká si: „Žiji jenom teď. Teď si užívám. Teď jsem spokojen. Co bude, to mě nezajímá.“ Všechno, co dělá, dělá jen pro přítomnost. Nedomýšlí již, jaký to bude mít důsledek pro budoucnost. Zejména ze špatného činu může mít člověk chvilkový prospěch, ale trvalou újmu.
Je to pravý opak i toho, kdy je člověk otrávený a říká si: už nic nepřijde.“ To všechno pěkné už bylo. „Žiji jenom ze vzpomínek.“
Jsme vyzýváni Ježíšem hledat Boží království a modlit se za ně. Kde a jak se má projevovat Boží vláda ? V církvi. Modlíme se za to, aby Boží království přišlo do církve. Není přece církev Božím královstvím a Boží království církví ? Není. Boží království není totožné s církví, která prožívá své zápasy v tomto světě a tvoří ji jenom lidé. Přesto nemůžeme přeslechnout Ježíšovo slovo: „Království Boží je mezi vámi “ (L 17,21). Tam, kde je Kristus, tam je skutečně Boží království. Církev není sice totožná s Božím královstvím, ale jeho hodnoty se mají v ní projevovat.
         Kam má přijít dále Boží království ? Modlíme se, aby Boží království přišlo do tohoto našeho světa. Ve světě poznáváme, jak je vzdálen od Božího určení, je plný nespravedlnosti, podlosti, nenávisti, krutých a bezcitných násilných činů. Jestliže známe hodnoty božího království, pak se nemůžeme smířit s tím, co se ve světě děje. Když se tuto modlitbu modlíme, tak tím vyjadřujeme, že se s tím stavem nesmiřujeme, ale spoléháme na Boha.
Kniha Zjevení Janovo poskytuje výhled ke Kristu jako oslavenému Pánu, který vládne nad veškerým světem a jeho spletitými dějinami osobními i celých národů. On je alfou – počátkem i omegou – dovršením všeho. Obraz vševládného Krista – toho, který sedí na trůně jako Pantokrator  - vystihují mozaiky v byzantských bazilikách. Vize Krista v nebi jako vládce na trůnu, kdo má nejvyšší moc, by nás ale mohla vést k jednostrannému pohledu. Mohli bychom přecenit vládnutí a moc a tento výraz v Bibli užívaný špatně pochopit. Ale Ježíš jasně říká: „Moje království není z tohoto světa“ (J 18,36). Moc Kristova a moc tohoto světa se velmi liší. Moc světa znamená boj o rozhodování, o postavení, o vliv a s tím spojené výhody, peníze a majetek.
Ježíš jako král Božího království je v tomto světě slabý a bezmocný. V knize Zjevení je představen, jako Beránek za nás obětovaný. Jak se zpívá v jednom spirituálu: „Král ani rada moudrých ani kněží ani lid, jen ten Beránek tichý je hoden tu moc vzít.“ Kristova moc, panství a vláda je především  záležitostí naší víry.
Martin Luther upozornil: „Boží království přijde i bez našeho modlení, ale my prosíme těmito slovy, aby přišlo také k nám“ (Malý katechismus). Hledat Boží království a modlit se za jeho příchod znamená především sami se podřizovat pod Kristovu vládu. Nikdo nás k tomu nenutí, činíme tak dobrovolně. U stolu Páně při každé liturgii v našich sborech i všech místech i nyní to můžeme zakoušet a společně vyznávat, „Beránek náš čistý přišel k nám, nechť kraluje.“ Amen.



Tomáš Butta, patriarcha

Helena Bastlová publikováno: 18.02.2008 02:50 zobrazeno: 2896x