WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Navštivte e-shop eblahoslav.cz Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

Třetí neděle adventní


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

13. prosince
Adventní koncert

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Slovo na zahájení výstavy o husitství ve Slaném

Vážený pane starosto, vážení vzácní hosté, vážení přítomní, sestry a bratři,
je pro mne čestným úkolem pozdravit vás a oslovit na zahájení výstavy o husitství s názvem "Stále živá historie". Husitství se svými světly a stíny, kladnými i problematickými jevy patří k důležité dějinné epoše, která stále poutá naši pozornost. Toto období je však zatíženo jednostrannými a zplošťujícími výklady z té či oné strany. Husitství sice bylo chápáno předcházejícím režimem pozitivně, ale pouze jako revoluční sociální hnutí. Tento výklad opomíjí, že husitství a celá česká reformace myšlenkově vyrůstá z křesťanských základů. Hus a husité byli věřící křesťané. „Základem našeho pojetí je pravda křesťanská a evangelická, zosobněná Kristem“ (Otevřený list Martina Lupáče kardinálu Mikuláši Kusánskému. V: Husitské manifesty, Odeon Praha 1980, cit. s. 221). Jiný výklad se zase soustřeďuje na destrukční a válečné jevy této dramatické doby. Tomuto názoru čelil již historik František Palacký svým spisem Obrana husitství. Ve svých argumentech uvádí, že husité válku nevyvolali, vedli obrannou válku a nabízeli mír (František Palacký: Obrana husitství. přel. F. M. Bartoš, Blahoslav Praha 1926, s. 43n).
Husitství nebylo jen hnutím provincionálního rázu, jak na to upozorňoval významný český filosof Robert Kalivoda. „Není záležitostí jen českou, je důležitým článkem evropského a světového vývoje, jehož dosah nebyl doposud zdaleka rozpoznán a doceněn“ (Kalivoda, R.: Husitská epocha a A. Komenský. Odeon Praha 1992, cit. s. 9). Hus chtěl obhájit svůj program v Kostnici, husitští bohoslovci vedli disputaci v Basileji, byly rozesílány manifesty se čtyřmi pražskými články a jejich zdůvodněním zemím Evropy (srov. Manifest českého národa všemu křesťanstvu. V: Husitské manifesty, s. 172). Společenský a náboženský vývoj se odehrával v celé tehdejší Evropě. Po husitství v Čechách následovala světová reformace, která proběhla v Německu, Švýcarsku a dalších zemích. Husitství patří k našim národním i evropským tradicím.
Je cenné, že právě zde ve Slaném probíhají akce připomínající kulturní a historickou tradici české reformace. I přes svou základní vnitřní jednotu byla česká reformace názorově rozrůzněná a rozmanitá. Pestrost náboženského vývoje je patrná i v historii města Slaný v 15. – 17. století. V počátcích husitství se zde ujalo táborství. Slaný bylo kališnické město, kde se konal také kališnický sjezd roku 1482. Zde vzniklo hned po Praze jedno z prvních literátských bratrstev (Winter, Z.: Život církevní v Čechách. Praha 1895, s. 942). V tomto pěveckém sdružení měšťanů žila tradice husitského duchovního zpěvu (Macek, J.: Víra a zbožnost jagellonského věku. Praha 2001, s. 156). Katolická misie roku 1475 se snažila obracet husity opět na katolickou víru. Je dosvědčena i Jednota bratrská, ale značný vliv získala především reformace světová pronikající do Čech z Německa a Švýcarska, takže se uvádí, že kolem roku 1578 se stává Slaný protestantským městem (Winter, Z.: Život církevní, s. 204). Později přichází protireformace či katolická reformace, ale to je již jiná kapitola.
Výstava zahajovaná v rámci husitských slavností zde ve Slaném nám dokládá, že nejsme vůči své minulosti a jejímu duchovnímu poselství lhostejnými. Ať přinese podněty k zamyšlení nad historií a je pro nás výzvou k hledání hlubších a trvalejších hodnot našeho lidství ve světle zápasu a úsilí minulých generací.



Tomáš Butta, patriarcha

Helena Bastlová publikováno: 09.07.2008 10:09 zobrazeno: 3624x