WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

12. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

13. září
Seminář Poslání CČSH v současné společnosti

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Pozdrav shromáždění k 28. říjnu

Pozdrav shromáždění k 28. říjnu Hradec Králové 10/28/2006 - 28. 10. 2006 - T. Butta

Vážení představitelé státní správy, vážení hosté, vážení občané, sestry a bratři,

pozdravuji vás jménem Církve československé husitské jako její nově zvolený a ustanovený patriarcha. Dnes se konají bohoslužby ve sboru kněze Ambrože v Hradci Králové od 15 hodin, při kterých bude připomenuto výročí vzniku našeho samostatného státu.

Náš novodobý stát je spojen se jménem T. G. Masaryka. A je tomu tak nejen v čase jeho počátků, ale i v celém dalším vývoji. Vždyť Masarykova osobnost, jeho jméno je ukazatelem svobody na jedné straně a na druhé straně nesvobody v konkrétní společenské a politické situaci. V době nesvobody se nemohlo o něm mluvit, nevycházely jeho spisy, nebylo možné vidět jeho sochy na náměstí našich měst a obcí.

Masaryk je představitelem etického myšlení a přímého otevřeného jednání. Snad právě proto tolik vadil těm, kteří nerespektují etické hodnoty a mají ideologicky zdeformované lidství.

Masaryk, ač velmi kritický myslitel, spatřoval kladný význam a vliv náboženství v moderní společnosti. Přemýšlel po celý život o osobě Ježíše, který je základem světového křesťanského náboženství i domácí reformační tradice. Ježíš je pro Masaryka vzorem a učitelem pravé zbožnosti. Učí, že pravou podstatou náboženství je láska, nejčistší lidskost, humanita (Karel Čapek, Hovory s T. G. Masarykem. Praha 1969, s. 210). Masaryk vychází z Ježíšova přikázání: „Miluj svého bližního jako sám sebe“. Tím se dotýká tzv. zlatého pravidla lidskosti, se kterým se setkáváme v náboženských a etických tradicích jako se společným sjednocujícím základem navzdory rozmanitosti vyznání a přesvědčení (srov. H. Küng: Světový étos pro politiku a hospodářství.Praha 2000, s. 128-129).

Ve své knize Ideály humanitní z roku 1901, od jejíhož napsání nás dělí více než sto let, Masaryk zdůrazňuje, že „láska, humanita má být pozitivní. Často nenávist, například k národu druhému, pokládá se již za lásku k národu svému. Vyšší je nemít té nenávisti, ale pozitivně milovat. Nebudu se přít o to, lze-li něco cizího milovat jako své. Například cizí národ milovat tak jako svůj. Bylo by nepřirozené to žádat; ale zvykejme si, národ, rodinu, svou stranu, kohokoli milovat pozitivně, to je bez pozadí nenávisti, a docela nový mravní svět se nám rozevře“ (Ideály humanitní. Praha 1990, cit. S 58).

Stručně vyjádřeno: upnout svůj kladný vztah k někomu a něčemu, aniž bychom nutně museli nenávidět někoho nebo něco jiného. Tolerance však nepramení z lhostejnosti. Podle Masaryka si má člověk držet své, mít své přesvědčení, ale současně si vážit přesvědčení druhých (Hovory, s. 221). V této výzvě k toleranci a schopnosti demokratického soužití zůstává Masaryk i dnes pro nás oslovujícím. Pokoj se všemi vámi.



Publikováno: 3. 11. 2006 TOMÁŠ BUTTA



Ivo Vacík publikováno: 21.02.2007 02:25 zobrazeno: 3823x