WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

3. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

24. června
Pouť na Sázavu

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Církev československá husitská ve vztahu ke společnosti a kultuře

Článek z Českého zápasu

U zrodu Církve československé husitské v roce 1920 stáli modernističtí katoličtí kněží a laičtí spolupracovníci. Duchovní kořeny této novodobé církve však sahají mnohem hlouběji - do období české reformace – husitství a českobratrství. Spjatost s husitstvím byla vyjádřena na VI. sněmu v roce 1971, kdy byl rozšířen název na „Církev československá husitská.“ Toto upřesnění názvu bylo učiněno s vědomím, že nešlo jen o vznik nové církve, ale o obnovení středověké husitské církve, která byla násilnou protireformací potlačena a v novodobé podobě se přihlásila k životu (srov. Usnesení VI. řádného sněmu, s. 59). K náboženskému odkazu Husovy a husitské reformace se naše církev od svého počátku přihlásila a tento odkaz aktualizovala. A to i v čase, kdy tato tradice byla historicky zjednodušena jako sociální hnutí a politicky zneužita k ideologickým záměrům totalitního státu. Již samotná existence naší církve a její bohoslužebný život připomínaly v čase propagovaného ateismu vlastní náboženský základ historické husitské epochy a živé národní tradice.

Naše církev má státotvorný charakter v pozitivním smyslu, neboť je spjata s vlastenectvím a demokratickými hodnotami první republiky, v jejímž čele byl T. G. Masaryk. Den 28. října 1918 byl záhy liturgicky slaven, jak dokládá užívaná bohoslužebná kniha CČS tzv. Český misál z roku 1920 (proprium Na slavný den české svobody, s. 177). Nově utvořená církev národního charakteru nalezla značný ohlas v české společnosti a doba první republiky byla dobou jejího rozvoje v oblasti náboženské, výchovné a sociální. Bylo postaveno v obtížných hospodářských podmínkách z velké obětavosti věřících mnoho nových církevních staveb, které jsou dnes součástí našich měst a obcí. O společenském vlivu naší církve svědčí skutečnost, že se počet členů blížil k jednomu miliónu.

Spojení křesťanské víry a vlastenectví bylo zvláště silné v době nacistické okupace. Student Jan Opletal (1915-1939), který zahynul při studentské demonstraci, byl členem Církve československé husitské. Řada duchovních i laických pracovníků byla vězněna v koncentračních táborech. Uvádí se, že 11% duchovních bylo za okupace vězněno. Husův sbor v Praze na Vinohradech se stal místem odkud tajně vysílal rozhlas v květnových dnech roku 1945. Své poslání chápala naše církev ve spojitosti se službou společnosti a českému státu z křesťanských principů a to i za cenu rizika a obětí. Služba státu se ukázala být problematickou v čase ateistické ideologie vštěpované do lidí od nejútlejšího dětství. Rozvíjení života a činnosti církve po druhé světové válce se zastavilo po politickém převratu v roce 1948 a v období totality. Církev československá husitská si na jedné straně uvědomila v biblické orientaci své křesťanské základy a soustředila se na duchovní život sborů, ale na druhé straně se dostala do nechtěné společenské izolace. Po roce 1989 v čase obnovené politické svobody společně s ústředním náboženským posláním šířit evangelium Ježíše Krista začíná rozvíjet i sociální (diakonickou), výchovnou a kulturní činnost.

Všestranná kulturní činnost byla od začátku naší církve součástí jejího života. Členy naší církve byly i některé významné osobnosti české kultury. Toto téma by jistě zasloužilo podrobné zpracování. V našich sborech se nacházejí například umělecká díla sochaře Františka Bílka (1872-1941), který měl k naší církvi velmi blízko. V současnosti se zaměřuje naše církev na hudební aktivity, literární pořady i výtvarné projekty. Pořádají se nejrůznější akce celocírkevního i místního významu. Organizují se různé výstavy výtvarných děl nebo vzdělávacího zaměření. Kulturní činnost církve a zvěstování evangelia jsou ve vzájemném vztahu a propojenosti. Ze současných aktivit naší církve zmiňme festival duchovní hudby, koncertní činnost v chrámu sv. Mikuláše, literární pořady v Liberci, v Praze – Karlíně a na dalších místech.

Naše církev spolu s ostatními církvemi v naší vlasti přináší křesťanské a humanitní hodnoty do života soudobé společnosti. Tím má nezastupitelný význam i v oblasti kultury. Církev československá husitská zcela specifickým způsobem zpřítomňuje vlastní národní duchovní tradice, které v naší společnosti mají své místo a patří k evropské civilizaci a jejím duchovním základům.



Publikováno: 3. 1. 2007   

TOMÁŠ BUTTA



Ivo Vacík publikováno: 21.02.2007 03:38 zobrazeno: 4284x