WebArchiv - archiv českého webu

Před 101 lety vznikla Církev československé husitská

Církev československá husitská vznikla 8. ledna roku 1920 po rozpadu Rakouska-Uherska na konci první světové války a po vyhlášení samostatného státu Československa. Místem setkávání reformně smýšlejících římskokatolických kněží byl Národní dům na Smíchově, kde na jednání dne 8. ledna 1920 došlo k odvážnému rozhodnutí o založení samostatné křesťanské církve národního charakteru. K vyhlášení nové církve došlo dne 11. ledna roku 1920 v kostele sv. Mikuláše v Praze na Staroměstském náměstí.

Vizí otců zakladatelů bylo, že se podaří utvořit většinovou katolickou národní církev, v níž budou uskutečněny požadované reformy, jako je bohoslužba v národním jazyce, demokratizace církevní správy, zdobrovolnění celibátu a další. Farský neviděl řešení české náboženské otázky v přestupu k protestantismu. Vycházel přitom ze skutečnosti, že český národ byl římskokatolického vyznání, ke kterému se vrátil po Bílé hoře. „Během třistaleté protireformace se nejen četné zbytky katolického obyvatelstva udržely neztenčeny, nýbrž převalná většina utrakvistů luterských i bratrských, nemluvě ani o podobojích původního typu, byla pokatoličtěna tak, že dnes o své minulosti ani nevědí“ (Český problém církevní, 1919, s. 18). Farský viděl řešení v obnově katolické církve, ne v přestupu k protestantismu, i když většina dávných předků byla protestantského vyznání. Užívá obraz stromu, u kterého nelze uříznout vršek. Farský říká: „Nevidím jiného východiska nežli zreformovat katolickou církev od základu v duchu nové doby“ (tamtéž).

O dr. Karlu Farském a o jeho dalších spolupracovnících hovoříme jako o „zakladatelích nové církve“. Svým způsobem je to oprávněné. Karel Farský však sám toto označení odmítal: „My se nepokládáme za žádné zakladatele církve československé ani za reformátory“ (Z pode jha, s. 42). Podle Farského je pravým základem a autoritou nové církve především „Kristus s apoštoly“. „Zakladatelé“ jsou také osobnosti z naší dávné náboženské tradice, jako Cyril a Metoděj, Mistr Jan Hus, Chelčický a Čeští bratři s posledním biskupem Janem Amosem, které Farský označuje jako „dobré znalce zákona Kristova i české duše“ (tamtéž).

Inspirující osobností pro zakladatelskou generaci se stal také filozof a první prezident samostatného československého státu Tomáš Garrigue Masaryk. Kladně byl přijímán jeho důraz na náboženství pro moderního člověka. Podle Masaryka i člověk moderní doby potřebuje náboženství, má žít náboženským životem. Rozdíl je však v tom, že Masaryk chápal náboženství značně individualisticky, jako možné i bez církve. Naproti tomu „naši otcové zakladatelé“ chápali křesťanskou víru právě ve spojení s církví. V případě vzniku Církve československé husitské před 101 lety se nejednalo jen o nějaké dobové náboženské či národní hnutí, ale šlo o zápas o Kristovu církev, jejíž základy a obrysy svým dílem zřetelně vyznačil Karel Farský pro své současníky i pro další generace.



Tomáš Butta, patriarcha-správce církve

Marie Jandová publikováno: 06.01.2021 09:44 zobrazeno: 42x


Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Husitská teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus