WebArchiv - archiv českého webu

Žalm 81,9-17 Sycení bělí pšeničnou a medem ze skály

Promluva ke Svátku těla a krve Páně – květen 2021

Vážené sestry a bratři, milí přátelé,

v žalmu 81. je připomínáno vysvobození z Egypta a vydání Desatera. A také zde slyšíme ujištění o Boží starostlivé péči, jestliže se lid skutečně spolehne na Hospodina a bude mu zcela důvěřovat. „Bělí pšeničnou by ho sám krmil. Medem ze skály tě budu sytit!“ (Ž 81,17).

Tento žalm 81., konkrétně jeho závěrečný verš, je zařazován na svátek těla a krve Páně. Tento svátek vznikl v čase středověku a rozvíjí zbožnou úctu ke Kristu ve svátosti oltářní. V Jistebnickém kancionálu, jedinečném liturgickém a hudebním prameni z doby husitské reformace, tento žalm také nacházíme na svátek těla a krve Páně. Je zde český překlad zpěvu z latinské mše. Zpívá se zde: „Nakrmil jest je z tučnosti obilné, aleluja, z opuky strdem nasytil jest je, aleluja“ (Graduál, č. 17).

Všimněme si jednotlivých staročeských výrazů vyskytujících se v tomto liturgicky užívaném žalmu. „Tučnost obilná“ je úrodnost, hojnost, velká míra darů země. Na pozadí této výpovědi v žalmu je hojná úroda spojovaná se zaslíbenou zemí. Pšeničná mouka vyjadřuje dostatek chleba. Staročeské slovo opoka či opuka znamená skálu, kámen, balvan. A další staročeské slovo „stred“ či „strdie“ je výrazem pro sladký med, medový plást. Setkáváme se s tímto slovem i v Bibli kralické: „zem oplývající mlékem a strdím“ (Ex 13,5). Nemusí to být však jen včelí med, ale také sladká šťáva, sirup z ovoce, který vydá neúrodná půda. V každém případě je tento verš o sycení pšenicí a medem ze skály výrazem velké Boží péče a starostlivosti o člověka (srov. Dt 32,13).

Na pozadí je jistě také i sycení manou a pramen ze skály během putování pouští, které v křesťanství mají alegorický eucharistický výklad (1 K 10,3-4). Chlebem je Kristus a stejně tak i skalou, z níž vychází voda. Církevní otec Ambrož vykládá vodu ze skály jako eucharistii, kdy z Kristova boku vyšla voda a krev (J 19,34).

Med ze skály je také důležitým obrazem v židovské mystice. I na poušti se nám dostává duchovní obživy. V křesťanském výkladu se jedná jednak o Boží slovo, které je sladší než med (Ž 119,103), a také o svátost večeře Páně.

Svátost večeře Páně – chléb z pšeničné mouky rozdělovaný mezi bratry a sestry – nás odkazuje k Ježíši Kristu, který je chlebem života (J 6,51). Kalich s vínem nás odkazuje ke Kristu, který je pravým nápojem z duchovní skály (1 K 10,34). U Ježíšova stolu můžeme v jeho blízkosti a přítomnosti zakoušet hojnost i sladkost.

Děkujme Bohu za jedinečný dar svátosti večeře Páně, která je výrazem jeho stálé náklonnosti k nám a jeho trvalé starostlivosti. Kéž je Kristus přítomen v našich srdcích!



Tomáš Butta, patriarcha-správce církve

Marie Jandová publikováno: 14.05.2021 11:41 zobrazeno: 39x


Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Husitská teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus