WebArchiv - archiv českého webu

L 11,5-10 Ježíšovo podobenství o přátelství a vytrvalosti

Kázání při žehnání vojenské kaple v Jincích – listopad 2021

Vážení účastníci této slavnosti otevření vojenské kaple, milí přátelé!

Tato kaple je charakteristická tím, že se nachází ve vojenském prostředí. Můžeme si položit otázku: V čem spočívá rozdíl mezi „běžným“ kostelem, sborem či kaplí a mezi touto „zvláštní“ kaplí? I přes odlišnost prostředí a její určení pro vojáky není zde takový rozdíl. Neboť každý kostel, sbor, modlitebna se nachází uprostřed světa, a tím i zápasů, konfliktů a bojů, které se v něm odehrávají. I když k nim dochází v místech od nás vzdálených, je to přesto realita i našich dnů.

Prostor kaple, kostela, chrámu je tím, kam může člověk přijít, na chvíli se zastavit, kde můžeme promýšlet svůj život z jiné perspektivy, než jej vidíme v každodenních úkolech a starostech, kde můžeme otevřít své nitro, sdílet své radosti, vyrovnávat se s překážkami, zakoušet pokoj, prosit o sílu pro to, co je v životě náročné a čerpat podporu k našemu dobrému snažení a uvolňování.

Chrám, kostel, kaple na nás může působit jako uzavřený a oddělený prostor. Ale naopak má být otevřen všem. Tuto otevřenost všem dokládá již starozákonní chrám v Jeruzalémě, který vybudovat král Šalamoun. Při jeho posvěcení se tento král modlil, aby každý, ať již z lidu Izraele nebo cizinec, mohl nalézat Boží přízeň (1 Kr 8,38-43). Tento prostor je tedy jak pro ty, kteří se ztotožňují s věřícími lidmi, tak i pro ty, kterým se víra, náboženství, církev jeví jako něco cizího, ale přesto uznávají hodnosti pravdivosti, čestnosti, spravedlnosti a soucitu. Otevřenost všem vyjadřuje tato kaple už tím, že je ekumenická. Mohou se zde setkávat křesťané ve své různosti svých tradic, ale je současně otevřena pro každého, neboť Ježíš nás přijímá v našem lidství, které máme v sobě pěstovat a rozvíjet. Právě on nám k tomu pomáhá svým slovem i příkladem.

Slyšeli jsme jedno jeho podobenství o vyslyšení proseb, jak je zapsáno v evangeliu podle Lukáše. Mohlo by být také nazváno příběhem o přátelství a vytrvalosti.

V Ježíšem vyprávěném obrazném příběhu je zřejmé, jak se projevují přátelské vztahy. Přátelství se projevuje v konkrétní pomoci. V podobenství se jeden člověk snaží pohostit svého přítele. Ten je unavený po dlouhé cestě. V antické době platilo, že přítele nelze odmítnout, ale má být pohoštěn. Ten navštívený člověk neměl zrovna u sebe žádné jídlo a byla navíc již pokročilá doba. A proto se obrací na jiného přítele, aby mu v této situaci pomohl. Ten nakonec po delší době tak učiní. Ale ne tak pro přátelský vztah, nýbrž pro neoblomnost a vytrvalost žádajícího.

Na podobenství navazuje Ježíšova výzva: „Proste a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tlučte a bude vám otevřeno“ (L 11,9). Ježíš nás tak povzbuzuje k vytrvalosti, nezdolnosti a houževnatosti. Tato výzva se týká našeho duchovního života, neboť modlitba vyžaduje vytrvalost. Ale můžeme to vztahovat i na náš každodenní život, tedy civilní, ale i vojenský, služební. Člověk v podobenství, kterého Ježíš dává za příklad, nebyl rozhodně žádný lhostejný, pasivní a rezignovaný muž. Naopak vyvíjel značnou aktivitu – prosil i jednal, nevzdával to, ale opakovaně tloukl. Dobrá věc vyžaduje jak modlitby, tak naši aktivitu. Jenomže cesta k prosazení a uskutečnění dobré věci není vždy snadná a přímočará. Někdy jsou dveře dlouho zavřené. Přesto to nemáme vzdát, jako to nevzdal ten člověk v podobenství. Někdy se nepodaří něco hned. Ale může to být proto, aby se to později podařilo lépe.

Děkujeme Bohu i lidem za tuto kapli, kterou jsme dnes mohli společně otevřít. Byl tak učiněn krok na cestě k přátelství mezi církvemi, mezi lidmi i mezi národy. Ať nás Ježíš vede po této cestě a dává nám sílu, odolnost a vytrvalost. Amen.



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 23.11.2021 11:06 zobrazeno: 33x


Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Husitská teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus