WebArchiv - archiv českého webu

Ezdráš 3,1-13 Stavět na osvědčených základech

Kázání k 85. výročí sboru krále Jiřího v Poděbradech – červen 2022 

Další biblické texty: 1 K 3,9-13            L 6,47-49

Verše k obětování   Ž 118,1-4

a k požehnání1K 3,16.17b


Sestry a bratři,

setkáváme se při slavnosti k 85. výročí od otevření tohoto husitského sboru krále Jiřího v Poděbradech. K této příležitosti jsem zvolil čtení ze Starého zákona z 3. kapitoly knihy Ezdráš. Příběh se vztahuje ke stavbě druhého chrámu v Jeruzalémě, ke které dochází po návratu Izraelců z babylónského zajetí. Odehrává se v době 5. století před Kristem, kdy žili kněz a znalec Božího zákona Ezdráš a královský úředník Nehemjáš, kteří se zasazovali o obnovu chrámu v Jeruzalémě.

Výročí sboru pro nás znamená ohlédnutí se do hloubky uplynulého času, ale svůj pohled více než kdy jindy zaměřujeme i ke stavbě jako takové, k jejímu vzniku a historii. Po položení základního kamene se odvíjela náročná stavba tohoto sboru a následovala pak slavnost jeho otevření dne 30. května roku 1937. Ale kostel není nikdy zcela dokončen, stále se na něm musí pracovat a obnovovat jej, aby mohl důstojně sloužit svému účelu a poslání – k oslavě Hospodina a sdružování sester a bratří v Kristově jménu a pravé bohoslužbě v Duchu a v pravdě.

Poselství z 3. knihy Ezdráše bychom mohli stručně shrnout a vyjádřit tak, že se má stavět na osvědčených základech. Takto shrnuje a chápe tuto biblickou událost Jan Amos Komenský, když nad tímto biblickým příběhem přemýšlí. Říká: „Kdykoliv se obnovuje chrám Boží, je nejbezpečnější stavět na starých základech“ (Závěť, s. 91).

Když se Izraelci vrátili do Jeruzaléma, tak než začali obnovovat chrám, „zřídili oltář na jeho původních základech“ (Ezd 3,3). Na původních starých základech začali obnovovat chrám. Znovu se snažili ho vybudovat v místech, kde dříve stál. Jeho podobu a velkolepost dávaly tušit odkrývané základy. Konaly se sbírky. Izraelci zajišťovali schopné kameníky a tesaře, sháněli potřebný materiál a pak se pustili do stavby. Hospodin sám je tím, kdo položil základ této stavby, který je pevný a nepohnutelný (Ž 87,1; Iz 28,16; 1Pt 2,6).

Jak jsou důležité dobré a spolehlivé základy v případě stavby, ale také v duchovním obrazném smyslu! Mít dobré základy našeho duchovního domu, aby člověk nežil povrchně, ale měl dobrý základ své víry a životního založení. Dobrý základ potřebuje národ, stát, ale také samozřejmě církev. Jaké základy má naše církev? Na čem je zbudována? Co nás jako jednotlivé věřící nese? Naše církev staví na Janu Husovi a husitské tradici. Jeho zápas o pravdu nebyl rozhodně něčím povrchním, ale zásadním a hlubokým. Naše církev nevznikla jen z dobových povrchních nálad a představ, ale z hloubky Husova zápasu o pravdu. Je to vyjádřeno i názvy našich sborů – Husovy sbory, ale také jsou pojmenovány po dalších postavách české reformace. Jako tento sbor, který nese jméno husitského krále Jiřího z Poděbrad, právě on si zvolil heslo „pravda Páně vítězí“.

Tyto duchovní základy naší církve vycházející z Husa a husitství a z jeho zápasu o pravdu nemůžeme opustit. Ale základy naší církve jsou ještě hlubší a tím základem je Ježíš Kristus (1K 3,11, 2K 1,21). Nikdo nemůže položit jiný základ než ten, který je již položen a tím je Ježíš Kristus. I Hus stavěl svůj život na Kristu. I my máme na něm stavět jako církev i jako jednotliví věřící.

Z knihy Ezdráš je zřejmé, že obnova chrámu byla provázena slavnostmi. Přítomni jsou zpěváci, hráči na hudební nástroje. Kněží hráli na pozouny a levité na cimbály.  A lid se přidával mohutným zpěvem. Zaznívaly zpěvy žalmů, které se i v minulosti v chrámu zpívaly. Zpěv duchovních písní navazuje na zpěv předcházející generace věřících. Konkrétně je uveden refrén, která známe z žalmu 136., ale i z dalších žalmů: „Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné“ (Ž 136).

V knize Ezdráš je doloženo, že ti nejstarší, kteří si ještě pamatovali, jak vypadal starý chrám, se dali do pláče. Mohlo to být dojetím, ale mohl to být nářek i nad tím, že chrám nebude takový, jaký byl dříve, že bude skromnější. A tak se v Jeruzalémě ozýval současně radostný chvalozpěv, ale i pláč a nářek. Je důvod i dnes z mnohého se radovat, ale i nad mnohým plakat. Tak i v naší církvi je důvod z mnohého se těšit a vděčně za to chválit Boha, ale také jsou mnohé skutečnosti, které nám do očí přivodí slzy a vzbudí v nás lítost a žal. Vděčný chvalozpěv by měl v církvi převažovat.

Sestry a bratři,

Bůh v Kristu je tím nepohnutelným základem víry naší církve. Jemu můžeme odevzdat svůj žal a pláč, neboť on zná naše bolesti a nese je s námi. Ale jemu máme také vyjádřit svoji vděčnost a chválu v každé době. A činíme tak právě dnes, když děkujeme za tento sbor a za tuto náboženskou obec. A prosíme, aby nás Bůh svým Duchem obnovoval, a společně jsme tak mohli budovat Kristovu církev na dobrých a osvědčených základech. Amen.

 

 



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 11.06.2022 03:13 zobrazeno: 14x


Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Husitská teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus