WebArchiv - archiv českého webu

Promluva při rozloučení s bratrem Ing. Otakarem Šmídem

Sestry a bratři, vyslechněme čtení z Písma svatého.

Nejprve čteme vybrané verše ze žalmu 104. (10.12-13.16.23):

 

Prameny vysíláš do potoků, které mezi horami se vinou.

Při nich přebývá nebeské ptactvo, ozývá se v ratolestech.

Ze svých síní zavlažuješ hory, země se sytí ovocem tvého díla.

Hospodinovy stromy se sytí vláhou, libanonské cedry, které on zasadil.

Člověk vyjde za svou prací a koná službu až do večera.

 

A druhé čtení je z poslední knihy Bible zvané Zjevení Janovo z 22. kapitoly (1-5):

„A ukázal mi řeku živé vody, čiré jako křišťál, která vyvěrala u trůnu Božího a Beránkova.

Uprostřed města na náměstí, z obou stran řeky, bylo stromoví života nesoucí ovoce dvanáctkrát do roka; každý měsíc dozrává na něm ovoce a jeho listí má léčivou moc pro všechny národy.

A nebude tam nic proklatého. Bude tam trůn Boží a Beránkův; jeho služebníci mu budou sloužit, budou hledět na jeho tvář a na čele ponesou jeho jméno.

Noci tam již nebude a nebudou potřebovat světlo lampy ani světlo slunce, neboť Pán Bůh bude jejich světlem a budou s ním kralovat na věky věků.“

 

Vážená zarmoucená rodino, vážení přítomní, sestry a bratři,

Loučíme se dnes s blízkým a milovaným člověkem a připomínáme si jeho životní cestu.

Bratr Otakar Šmíd se narodil v roce 1938 v Praze. Jeho otec byl stavitelem a matka švadlenou. Oba byli členové Církve československé husitské. Rodina původně přicházela do sboru na Praze 4 a od šedesátých let na Praze 2. Současně chodila rodina do sboru v Jílovém, kde má chatu.

Vystudoval České vysoké učení technické a později práva, vzhledem k tomu, že pracoval ve výzkumném ústavu, jako vedoucí oddělení patentů a vynálezů.

S manželkou Anežkou žili společně 48 let. Z tohoto manželství mají jednu dceru Kateřinu. Z předchozího manželství měl dva syny - Dalibora a Otakara. Mladší syn zemřel ve věku 45 let. Děti z obou manželství spolu dobře vycházejí a vzájemně si pomáhají. Věnoval se též vnoučatům.

K jeho zájmům patřilo cestování, četba, hudba, umění, miloval přírodu, zvířata, pečoval s láskou o velkou zahradu.

Bratra Šmída jsem mohl poznat jako farář, když bydlel v Praze a patřil k aktivním členům náboženské obce v Praze 2 – Novém Městě – v kostele sv. Václava Na Zderaze. Byl zde i členem rady starších.

V důchodovém věku se přestěhoval do Jílového u Prahy, kde se stal aktivním členem jak zdejšího husitského sboru, tak i místních ekologických a kulturních organizací. Oceňoval jsem vždy jeho živý zájem o naši církev, o historii i o aktuální otázky naší doby. K jeho vlastnostem patřila ochota druhým pomoci, srdečná pohostinnost, ale i názorová otevřenost. Jeho křesťanská víra byla spojena se zájmem o druhé, o přírodu, o zdejší krajinu.

Zvolil jsem pro tyto smutné chvíle, kdy byl jeho pozemský život uzavřen, dvě čtení z Bible. První čtení je ze žalmu 104 a přibližuje podivodný svět pestré přírody. Slyšíme zde: „Člověk vyjde za svou prací a koná službu až do večera“ (Ž 104,23). Uprostřed vesmírného řádu má být člověk služebníkem. Má zemi zúrodňovat, zušlechťovat a chránit (Gn 2,15). O přírodu a krajinu má člověk pečovat, ne jí vládnout. Takovým citlivým vztahem a respektem se vyznačoval právě bratr Otakar.

Ve druhém čtení z poslední knihy Bible je barvitě vykreslen symbolický obraz věčného života jako Boží nádherné zahrady plné dobra a jasu.

Po naplněném životě našeho bratra Otakara, když přišel čas jeho večera, věříme, že směřuje k Bohu – dárci života časného i věčného. Provází ho náš vřelý dík i naše modlitby. 

 

Červenec 2022



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 18.08.2022 10:32 zobrazeno: 56x


Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Husitská teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus